Jak nařasit brvy

Bohužel jsem ke svému překvapení zjistila, že i mnozí profi vizážisté mají problém skutečně pěkně nalíčit řasy. Když vidím některé výtvory, kdy se na fotkách skví prvotřídní „muří nohy“ opatlané a slepené maskarou, nestačím se divit. Ano, aplikace řasenky je oříšek, ale pofík by s tím přeci neměl mít problém.

Nejprve se zaměřím na jednotlivé typy řasenek. Uvedu ty nejčastější.

1 – Prodlužující (Lengthening)

První, podle čeho takovou řasenku poznáte je kartáček. V tomto případě častěji hřebínek, ostnatý „ježeček“ nebo jakási tyčinka s téměř nepatrnými štětičkami. Účelem takového nástrojíku je, aby se řasy dobře pročesaly a barva se protáhla až ke konečkům. Některé řasenky obsahují hedvábná a jiná vlákna nebo další „nastavující“ ingredience, které se na konečky jakoby nalepí a prodlouží je. Prodlužovací řasenka je vhodná na jakékoli řasy, husté i řídké, krátké i dlouhé. Vždy vám udělá dobrou službu. Z klasických řasenek je to ta, která vám řasy nejlépe pročeše a u které hrozí nejmenší nebezpečí slepování a opatlávání řas i okolní pleti.

2 – Natáčecí (curving, curling...)

Tahle řasenka má většinou kartáček zakřivený do obloučku, a nebo jsou jeho štětičky uprostřed jakoby vykousnuté (opět do obloučku). Tvar kartáčku má suplovat kleštičky na řasy. Podle mých zkušeností to většinou není žádná sláva a kleštičky jsou mnohem účinnější.

3 – Zhušťující (volumizing, volume...)

Na tuhle štětku pozor ! Ta vám dokáže udělat pořádnou paseku. Já osobně jsem vždy klientkám doporučovala, aby se Volumatickým řasenkám vyhýbaly. Tuhle potvůrku poznáte už podle kartáčku, který vypadá jako kříženec štětky na nádobí a štětky na WC. Každopádně nic, co byste si měly pustit na oči ;-) Masivní, široký a „humpolácký“ kartáč, kterým si leda tak vypíchnete oko a při tom se ještě zamažete až za ušima. Efekt zhušťujících řasenek spočívá v tom, že vaše řasy jednoduše obalí silnou a často bohužel nerovnoměrnou vrstvou mouru. Výsledkem jsou prvotřídní muší pařátky ve stylu 60tých let. Nic pohledného. Kartáček u těchto řasenek řasy téměř nepročesává a při líčení je třeba nános neustále z řas otírat a pročesávat dodatečnými nástroji (hřebínek atd.) Takže pokud se zrovna nechystáte na Helloween, nemůžu vám Volumatické maskary doporučit.

4 – Voděodolné (waterproof, water resistant...)

Záměr je dobrý, zvláště v létě nemůže dáma potřebovat, aby se na pláži nebo v rozpáleném městě během dne proměnila v rodnou sestru Alice Coopera. Ovšem výsledek často velmi pokulhává. Co získáte na voděodolnosti, to ztratíte na celkovém líčení řas. Řasenka je hutnější, někdy až vazká, špatně se nanáší, řasy neprodlužuje, spíš dusí nerovnoměrným nánosem. Navíc je třeba si pořídit speciální odličovat na bázi oleje a i tím člověk často spíš setře celé oko, než betonový nános na řasách. Mnohem příjemnějším, estetičtějším a operativnějším řešením je použití tzv. Top coatu – alébrž pláštěnky na řasy. To je speciální řasenka číslo

5 – Top coat, waterproof coat

Jedná se vlastně o průhledný gel, který se dá nanést na jakoukoli řasenku po jejím zaschnutí. Top coat má většinou v patroně kartáček s krátkými štětinami a jednoduše s ním přetřete nalíčené řasy po zaschnutí poslední vrstvy. Sice je na jeho odlíčení také třeba odličovače na olejové bázi, ale vzdává se podstatně lépe, než voděodolná řasenka.

6 – Bílá báze pod řasenku

Prodává se buď samostatně nebo jako součást (druhá strana patrony) řasenky. Aplikuje se na řasy před použitím maskary. Jejím účelem je řasy obalit a tím zajistit jejich větší délku i průměr. Je třeba se s touto bází naučit zacházet, ale většinou dosáhnete slibovaného efektu. Je to ovšem efekt umělých řas, který se na denní nošení nehodí a působí dost tvrdě.

7 – Ježčata

Tady zařadím všechny řasenky, které postrádají běžný „štětkovitý“ kartáček. Poslední dobou je to po hřebínkových aplikátorech nejnovější trend a podle mého názoru velký krok kupředu. Takový aplikátor je většinou vyroben z plastu a nebo ještě lépe z pružného silikonu. Aplikátor má po celém obvodu jakési ostny, kterými se řasy skvěle pročešou a oddělí. Někdy jsou na jedné straně ostny kraťoučké (pro pozvednutí řas u kořínků) a na druhé dlouhé (pro prodloužení). Tyhle řasenky mají o něco řidší konzistenci, protože běžné „maskáro“ by takový aplikátor zalepilo a z aplikace by byla spíš patlikace ;-) Na tyto řasenky jsem přešla hned po jejich uvedení na trh a jen se modlím k nařasené Bohyni, aby je firmy kvůli konzervativním zákaznicím nesmetly z trhu.

Když jsme si teď udělali jasno v tom, co nám trh nabízí, pojďme se podívat na správnou aplikaci.

Nejprve se zmíním o častých nešvarech, kterými jsou bohužel nakaženi i mnozí profíci. Při aplikaci řasenky nevytahujeme víčko, abychom si časem nadělali vrásky. Nešmrdláme kartáčkem sem a tam jakoby nás stihl abstinenční třes a neprovádíme (opravdu ne) podivné cik-cakovité pohyby, kdy se nám řasy chudinky zachytávají za kartáček a horní víčko se vytahuje do podivných grimas. I když se vám někteří „šmudlíci“ snaží namluvit pravý opak, ničemu to nepomůže, řasy to neoddělí a rozhodně je takovýmto způsobem rovnoměrně nenalíčíte. Dále řasenkou nepumpujeme dovnitř a ven, protože si tak naženeme do patrony vzduch a řasenka bude brzy „vyschlá“ a zralá tak akorát do koše. Správně bychom neměli před líčením ani otírat přebytečnou barvu z kartáčku ubrouskem. Na kvalitní řasence totiž žádná přebytečná barva po vytažení z patrony neulpívá. Pokud vytáhnete opatlaný kartáček, je řasenka nekvalitní a je jedno jak slovutná značka je na patroně vyražena. V obchodě se tímto jednoduchým testem vyhnete nákupu nepoužitelné řasenky vhodné leda tak jako krém na boty.

Tak a teď konečně k samotnému líčení.

Níže popsaný postup vám udělá službu, ať máte řasy jakékoli a když získáte cvik, budou vaše řasy rovnoměrně nalíčené, pročesané a zatočené.

Nejprve je třeba řasy na líčení připravit. Řasy musí být čisté, suché, nemastné a pročesané. Buď si můžete pořídit hřebínek k tomu určený, který použijete i při samotném líčení, nebo jednoduše řasy přejet bříškem prstu od vnějšího koutku k vnitřnímu a tím je rozevřít jako vějíř. Teď můžete začít s řasenkou. Ale já doporučuji ještě před tím použít kleštičky. Mnoho dam má z kleštiček strach, protože jim připomínají jakýsi mučící nástroj. Ale není se čeho bát. Kleštičky je nejlepší vybírat kovové s vyměnitelným gumovým „obloučkem“ na plošce. Kleštičky nasadíme ke kořínkům řas tak, aby ploška na vrchní „čelisti“ ležela na horním víčku. Pokud chcete dosáhnout efektu jakéhosi ocásku ve vnějším koutku, jaký se nosil v 60tých letech, nasaďte kleštičky až v první třetině řas. V obou případech pak krátce a jemně stiskněte. Hotovo. Když nasazujete kleštičky, dávejte pozor na skřípnutí kůže mezi čelisti kleštiček, při stisku vás nesmí také nic tahat. Tímto jsou vaše řasy připraveny na líčení. Díky kleštičkám budou rozvinuté jako vějíř, pozvednuté a získáte dojem delších brv.

Teď vezměte vybranou řasenku (já doporučuji s ostnatým aplikátorem) a nasaďte ji u kořínků řas. Táhněte směrem vzhůru, netřeba dotahovat až do konce. Postup opakujte a tentokrát dotáhněte až do konce řas. Naposledy můžete ještě řasenkou pročísnou poslední třetinu řas. Takže máte tři vrstvy, které ovšem nejsou přes sebe, ale každá v jedné délce řas. První tah je zaměřen na kořínky, druhý na celé řasy a třetí pak na obarvení i jemných konečků. Podle potřeby můžete řasy hned po aplikaci jednotlivých vrstev pročísnou umytým kartáčkem od staré řasenky, nebo již zmíněným hřebínkem.

Hotovo. Tímhle postupem získáte přirozeněji nalíčené řasy, neopatlané zbytečnými nánosy, neslepené a zbytečně opticky nezkrácené.

Teď přichází na řadu řasy spodní. Spodní řasy je třeba nalíčit také. Někteří „odborníci“ radí je nechat „nahé“, ale pohled na načerněné horní brvy a světlounké spodní chloupky není zrovna příjemný. A nenechte se ukolébat tím, že světlé řasy nejsou tolik vidět. JSOU. Stačí sluneční paprsky nebo zář reflektorů na večírku a rázem máte „chlupaté oči“. Mnohé dámy namítají, že si spodní řasy neumí nalíčit, nebo že se jim barva obtiskává na pleť. Při správné aplikaci a kvalitní řasence se není třeba obávat. Pokud máte řasy dlouhé a dotýkají se při pohledu dolů kůže, nemusíte barvu dotahovat až do špiček, nebo můžete nalíčené řasy zespoda přetřít voděodolným top coatem. Pokud máte řasy kratičké a aplikace kartáčkem od řasenky vám dělá potíže (barva je všude jinde, jen ne na řasách), stačí jednoduchý trik. Vezměte si plochý štěteček na obočí nebo na linky (jakýkoli „placatý“) a jemně ho několikrát otřete o kartáček řasenky. Pak barvu tímto plochým štětečkem krátkými pohyby natřete na spodní řasy. Můžete aplikovat jednu nebo dvě vrstvy, podle potřeby. Vaše oko získá konturu a nebudete mít „nahatý spodek“ :-)

Při líčení řas je vždy nejdůležitější, aby řasy byly oddělené a pročesané. Jakékoli slepení nebo shluky působí neesteticky, to už je snad lepší „neřasit“ se vůbec ;-)

A teď už stačí jen mrknutím oka rozvířit okolní dění a vyrazit do světa.