pondělí 11. února 2013

Yankeeové útočí


Mám citlivý nosík a hned tak něco mi nevoní, to už asi víte. Léta používám vonné oleje na zpříjemnění domácí atmosféry, ale čím dál častěji se kolem mě ozývala chvála na vonné svíčky. Ale ne ledajaké - svíčky Yankee candle, které se ve světě staly legendou. A tak jsem podlehla.
Okamžitě po očuchání několika kousků mi bylo jasné, že vybrat si jen pár bude problém. A tak jsem zvolila nejlevnější a pro mě nejpraktičtější variantu. Místo svíček s knotem jsem nakoupila voskové „košíčky“. Dávám je do mističky aromalampy místo vonného oleje. Vosk se pomalu rozpouští a postupně provoní celý byt. Když lampu sfouknu, vosk postupně opět ztuhne a když už mě nebaví, nebo přestane vonět, jednoduše ho z mističky vyloupnu a nahradím jiným.
Voskové košíčky krájím napůl, tak se mi lépe vejdou do mističky lampy a navíc mám ještě jednu dávku na příště.
Překvapilo mě, že se vůně uvolňuje dost dlouho. Nejprve je to opravdu síla a k provonění místnosti stačí vosk zahřívat jen pár minut. Postupně se čas prodlužuje. Vosk vyměním v okamžiku, když je vůně slabá a já pod ní cítím už jen pach surového vosku. To je odhadem tak za 3 týdny.
Většinou mě přesně tou dobou už vůně nebaví a tak je čas sáhnout po jiné. Jsem prostě notorický testovač. Pořád chci zkoušet něco nového. 


neděle 3. února 2013

Líčení pro Valentýnu

Tedy nejen pro ni, samozřejmě. Ve vší té růžové záplavě mě tak napadlo, proč nevymyslet nějaký boyfriend friendly look. Neboli líčení, které by chlapce a chlapíky neděsilo vrstvami omítky a neodrazovalo lepkavostí a válečným zbarvením. Je pravda, že v říši zvířat se většinou různé druhy pýří a natřásají, zdobí a nakrucují, aby udělaly dojem na svůj protějšek. Ale za prvé nic se nemá přehánět a za druhé, pýří se v drtivé většině samečci. A dovedete si představit, jak by byl takový páv zklamaný, kdyby si pávice někde koupila hezčí peří než on, nalepila si umělou korunku a snažila se ho svým vzhledem zastínit ? ;-))

Mno, u druhu lidského to je (jako asi se vším) postavené na hlavu. Zdobí se a nakrucují samičky v domnění, že čím barevnější a dražší peří, tím větší udělají dojem. Často si vypůjčují dokonce peří cizí v podobě umělých řas, nehtů, vlasů a dalších náhradních dílů.
Jenže přitahuje lidské pávy zrovna tohle ? Většina z nich vám řekne, že takovou přeplácanou pávici, ze které si večer musí nejprve ty přídavné části odlepit, si můžeme nechat.


pátek 1. února 2013

Bledule a sněženky

Mám tu čest patřit také do této minoritní kategorie dam, kterým se móda solárek, bronzerů a opékání vyhýbá. Není totiž nic horšího, než bílý krk a tvář odstínu mrkve. To už je lepší vypadat jako jiná lehce nazelenalá zelenina ;-p
Bledulky to mají v současnosti hodně složité. Pryč jsou časy, kdy se vznešená bledost vyzdvihovala coby nejvyšší meta ženské krásy. Pravda, tento ideál se odvíjel od skutečnosti, že bledost byla znakem šlechtičen, které nemusely ani nosík vystrčit z paláce. Zatímco plebejské dívky se celý den dřely na slunci. Ale i tak si jistě vzpomenete, jak jste někde zaslechli zkazky o dámách, které byly tak bledé až průhledné, že když se napily rudého vína, bylo možno pozorovat, jak jim protéká hrdlem. Hm, já osobně jsem si tyhle příběhy vždycky pletla s legendami o jiné dámě, která byla bledá z nedostatku světla, i když železa měla jistě víc než dost – Karmillou, upírskou šlechtičnou z Irska.
Tak či tak, bílá už je dávno z módy a jen upíří děcka věřící v nástup novogotické módy vám dnes řeknou, že bílá je dobrá. Je, co by nebyla ? ;-)
Většina bledulek se světlejšími nebo popelavými vlasy má společný problém – fialovou. Fialové a našedlé kruhy pod očima, případně kolem celých očí, nafialovělé žilky a cévky prosvítající pletí, fialové rty.