Jak jsem poztrácela 20 kilo

Před létem se všude vyrojily články, jak zhubnout do plavek a člověk kolem sebe pořád slyší o nějakých dietách. A tak si říkám, že taky přidám svou trošku do mlýna.

Aneb jak jsem lehce v rytmu trvale zhubla.

Moje výchozí váha byla 73kg. Až tam mě dostaly léta neodhalené potíže se štítnou žlázou. Kdyby na to lékaři přišli, už když se potíže objevily, mohla jsem si ušetřit mnohé trápení během celého dospívání. Bohužel až lékařku, kterou mi doporučila kamarádka, napadlo: a nemáte něco se štítnou žlázou? Vždyť všechny příznaky tomu odpovídají.

A tak jsem se konečně mohla začít léčit a moje tělo prolomilo kletbu, která mu bránila zhubnout.

Jenže hubnutí nešlo samo, o to jsem se musela náležitě přičinit.

Začala jsem tedy zjišťovat, co je mému tělu nepříjemné, po čem se necítím dobře a co mi naopak vyhovuje. Na základě toho jsem si udělala stravovací plán. Pohybový nebyl třeba, protože pravidelné fyzické aktivitě jsem se věnovala od začátku puberty.

Během roku a půl se mi podařilo zhubnout 20 kilo. Stejná pravidla se snažím dodržovat dlouhodobě a tak si už sedm let držím stálou váhu. Stanovila jsem si následující body, které mi vyhovují a které se snažím stále dodržovat:

1, Vystoupila jsem z klubu televizních žroutů.

U nás se stále něco jedlo. Nerozhodoval pocit sytosti, ale chuť na „něco“. A když si člověk nevzal hned, později už nebylo. Začala jsem si jídlo ukládat do krabiček na později a snědla ho tehdy, kdy jsem měla skutečně hlad.

2, Přestala jsem jíst vycpávky.

Sušenky, čipsy, „čokoládové“ tyčinky...Všechno to, co nepovažuju za skutečné jídlo a co způsobuje rychlý vzestup hladiny cukru v těle a následný strmý pád. Následovaný vlčím hladem. Takže už žádné vycpávání těla smetím a žádný „vlčák“.

3, Přestala jsem jíst, když se jíst „mělo“.

Tedy v čase snídaně, oběda a večeře, kdy jedli přece „všichni“. Hlad nehlad. Začla jsem jíst tehdy, kdy jsem Já měla hlad, ne když se řeklo.

4, Poslední jídlo jím nejpozději v šest večer.

Prostě proto, že to mému tělu tak vyhovuje. Jinak mi bylo často zle, budila jsem se v noci s nevolností, nebo jsem „jen“ špatně spala.

5, Přestala jsem jíst věci, které mi nedělají dobře.

Bílá mouka a bílý cukr, po kterých jsem unavená, oteklá a mám akné.

6, Začala jsem víc dbát na množství zeleniny ve stravě.

Zeleninu miluju, jen jsem si dřív tak neprosazovala její přítomnost v lednici. Teď si nakupuji sama, takže mám situaci mnohem snazší. A nemusím vysvětlovat, proč je k večeři „jenom“ salát. Protože já ho miluju! (A není „jenom“, dávám do něj další věci jako sýr, vejce, luštěniny, nebo třeba tofu).

7, Přestala jsem jíst dezerty.

Ne, neděste se, nevzdala jsem se sladkých dobrůtek. Jsem jsem je přestala jíst až po jídle, ale jím je jako jídlo. Dort z kvalitních surovin, veganský špaldový závin nebo domácí zmrzlinu si klidně dám místo oběda. No a co. Každé dítě o tom sní a já si to dopřávám :-)

8, Jím do sytosti.

POUZE do sytosti. Nikoli do přežrání. Přestávám jíst v okamžiku, kdy jsem plná. A nezajímá mě, že na talíři pro Otesánka, který mi přinesli v restauraci, ještě zbylo. To už není pro mě, to je pro toho Otesánka. Buď si to nechám zabalit, anebo to prostě nechám. (To pokud nebylo jídlo nic moc).

9, Přestala jsem ze sebe dělat popelnici.

Odmítám něco jíst pro to „aby se to snědlo“ nebo „aby se to nezkazilo“. Nejsem kontejner na zbytky. A za tu nenáviděnou nadváhu mi to vážně nestojí.

10, Přestala jsem se starat o to, co je pro mě „dobré“.

Už neposlouchám dobře míněné rady, že mám jíst pořádné jídlo (třeba svíčkovou se šesti) a že nejíst večer není zdravé a že zelenina není jídlo a že se má jíst 5x denně a že a že a že....

Každý jsme unikát, každý máme jiné tělo, jiný metabolismus a jiný životní styl. 

A z toho vyplývá i to, že tyto moje tipy nejsou pro každého. Někomu můžou vyhovovat, někdo zjistí, že pro něj prostě nejsou.

Mně ale pomohly dosáhnout štíhlé postavy, ve kterou jsem od nějakých 11 let doufala. Posledních 7 let mám tělo, které opravdu odpovídá tomu, jak se cítím uvnitř. Tohle jsem konečně já.

A cítím se sama se sebou (a v sobě) dobře.

Bledá nebledá, bronzová nebronzová

Už zase se všude množí články o tom, jak se máme opálit a když se neopálíme, jak se máme potírat různými opékacími krémy a tónovat se do toho správného zabarvení. A už zase se nemyslí na ty, kdo se narodili jako bledé tváře a bledými tvářemi zůstanou, i kdyby se módní svět na hlavu postavil. Protože pokud by se pokusili dosáhnout kýženého opáleného vzhledu, stanou se z nich tváře rudé a to má do „zdravé“ barvičky zatraceně daleko.

A tak si říkám, že se podělím o pár tipů, které jsem během svého bledého života nasbírala.

Za prvé: nesnažit se zapadnout a nenechat se přemluvit k používání samoopalováku nebo bronzeru pro běžnou populaci. Protože pak člověk může dopadnout asi nějak takhle:

Zato když se člověk smíří s tím, že z něj žádná opálená gazela nikdy nebude, může to vypadat třeba takhle pěkně:

 

Cate je jednou z žen, které si svou bledost ponechaly a hrdě ji nosí. A nějaké řeči o sýratých nohách je nerozhází. Tak jsem bledá, no a co? Bývaly doby, kdy to bylo naopak žádoucí a i v současnosti by za takhle bledou pleť Asiatky a Indky platily jak mourovaté.

Jak tedy dodat obličeji jemný letní prosluněný nádech, aniž bychom skončily s rezavými dálnicemi na tváři?

Jedním z nejdůležitějších kroků je vybrat správný produkt, kterým toho dosáhneme.

Může to být buď bronzer, který je ale velmi jemný a hodí se pro bledulky. Odstín by neměl být do rezava ani vyloženě do zlatova a neměl by obsahovat třpytky, nebo pouze minimálně. Takový je třeba půlený bronzer na obrázku vlevo dole.

 

Pokud jsme opravdu bledé a navíc máme pleť s chladným podtónem, případně navíc zarudlé flíčky nebo třeba fialové kruhy pod očima, je lepší bronzer vynechat a sáhnout po obyčejném pudru. Takový pudr by měl být o dva odstíny tmavší než naše pleť. To úplně stačí. 

Bronzerem nebo tmavším pudrem pak jemně zvýrazníme místa, na která dopadá slunce, takzvané sluneční římsy, nebo jej můžeme použít ke konturování tváře. Takže zvýrazníme lícní kosti, spánky, bradu, hřbet nosu (nebo naopak jeho strany, když chceme spíš konturovat). Střed obličeje by měl vždy zůstat v naší přirozené barvě, tedy světlý. 

Já osobně používám buď Soft Bronzer nebo Viki's Radiant Creation, což jsou minerální produkty od Everyday Minerals. Bronzer je matný a opravdu má jemný odstín, Viki má trošinku jemných třpytek. Obojí používám ve stopovém množství, takže vždycky pořádně oklepu štětec.

Anebo můžeme použít jemný tónovací nebo bronzující krém či gel a smíchat ho se svým běžným makeupem, BB krémem nebo jen s denním krémem. Tím ovšem obličej lehce ztmavíme. Takže to už je trochu odvážnější varianta. Já osobně používám Summer Glow Tan Enhancer od Oriflame. Ten má jako bonus SPF 15, což je pořád lepší než nic ;-) Příjemně mi voní, je lehounce třpytivý a trošinku chladí. Kapku o velikosti hrášku vmíchám do svého BB krému a je hotovo.

 

Čímž se dostávám ke třetí možnosti. Pokud netoužíte po bronzu nebo nádechu jemného opálení, můžete pleti dodat jen trochu slunečního jasu. Stačí smíchat kapku tekutého rozjasňovače se svým makeupem nebo BB krémem. Ale opravdu jen trochu, jinak hrozí nebezpečí, že budete vypadat, jak když jste právě vystoupily z kosmické lodi :-) Pokud jste chladný typ, můžete použít třeba High Beam od Benefit a pokud jste typ teplejší, kterému nevadí trochu zlatavější tóny, bude se na vás hodit Sun Beam od stejné značky. 

Pokud jde o líčení očí a rtů, opět bych se vyhnula vyloženě bronzovým a zlatým tónům. Na bledulích to často působí umazaně, světlé oči vypadají uplakaně a hnědavé a rezavé rtěnky bledulky často dělají starší.

Na oči bych použila béžovou s chladným podtónem, krémovou a barvu pěny na kapučínu :-) Já jsem moc spokojená se stínem Iced Mocha od Nyx, je to taková světlá kávová s jemným saténovým leskem. Jinak ale v létě používám spíš voděodolné tužky. Mám ráda lososovou nebo barvu růžového zlata a hlavně tyrkysovou. Tyrkysová linka na horním víčku to je v létě moje. A šedá na spodním.

Na rty se hodí opět lososová, případně u teplejších podtónů pleti i broskvová. To na letní líčení úplně stačí. Člověk nemusí vypadat, jako když se líbal s tím králem, co měnil ve zlato vše, čeho se dotknul :-))

 

A nakonec musím zmínit věc nejdůležitější, a to je ochranný faktor. I když se na nějaké líčení úplně vykašlete, mázněte si nejen obličej aspoň krémem s vysokým ochranným faktorem. Protože rudá není dobrá ;-)