středa 18. června 2014

Jak jsem poztrácela 20 kilo

Před létem se všude vyrojily články, jak zhubnout do plavek a člověk kolem sebe pořád slyší o nějakých dietách. A tak si říkám, že taky přidám svou trošku do mlýna.
Aneb jak jsem lehce v rytmu trvale zhubla.

Moje výchozí váha byla 73kg. Až tam mě dostaly léta neodhalené potíže se štítnou žlázou. Kdyby na to lékaři přišli, už když se potíže objevily, mohla jsem si ušetřit mnohé trápení během celého dospívání. Bohužel až lékařku, kterou mi doporučila kamarádka, napadlo: a nemáte něco se štítnou žlázou? Vždyť všechny příznaky tomu odpovídají.
A tak jsem se konečně mohla začít léčit a moje tělo prolomilo kletbu, která mu bránila zhubnout.
Jenže hubnutí nešlo samo, o to jsem se musela náležitě přičinit.

Začala jsem tedy zjišťovat, co je mému tělu nepříjemné, po čem se necítím dobře a co mi naopak vyhovuje. Na základě toho jsem si udělala stravovací plán. Pohybový nebyl třeba, protože pravidelné fyzické aktivitě jsem se věnovala od začátku puberty.

Během roku a půl se mi podařilo zhubnout 20 kilo. Stejná pravidla se snažím dodržovat dlouhodobě a tak si už sedm let držím stálou váhu. Stanovila jsem si následující body, které mi vyhovují a které se snažím stále dodržovat:

1, Vystoupila jsem z klubu televizních žroutů.
U nás se stále něco jedlo. Nerozhodoval pocit sytosti, ale chuť na „něco“. A když si člověk nevzal hned, později už nebylo. Začala jsem si jídlo ukládat do krabiček na později a snědla ho tehdy, kdy jsem měla skutečně hlad.

2, Přestala jsem jíst vycpávky.
Sušenky, čipsy, „čokoládové“ tyčinky...Všechno to, co nepovažuju za skutečné jídlo a co způsobuje rychlý vzestup hladiny cukru v těle a následný strmý pád. Následovaný vlčím hladem. Takže už žádné vycpávání těla smetím a žádný „vlčák“.

3, Přestala jsem jíst, když se jíst „mělo“.
Tedy v čase snídaně, oběda a večeře, kdy jedli přece „všichni“. Hlad nehlad. Začla jsem jíst tehdy, kdy jsem Já měla hlad, ne když se řeklo.

4, Poslední jídlo jím nejpozději v šest večer.
Prostě proto, že to mému tělu tak vyhovuje. Jinak mi bylo často zle, budila jsem se v noci s nevolností, nebo jsem „jen“ špatně spala.

5, Přestala jsem jíst věci, které mi nedělají dobře.
Bílá mouka a bílý cukr, po kterých jsem unavená, oteklá a mám akné.

6, Začala jsem víc dbát na množství zeleniny ve stravě.
Zeleninu miluju, jen jsem si dřív tak neprosazovala její přítomnost v lednici. Teď si nakupuji sama, takže mám situaci mnohem snazší. A nemusím vysvětlovat, proč je k večeři „jenom“ salát. Protože já ho miluju! (A není „jenom“, dávám do něj další věci jako sýr, vejce, luštěniny, nebo třeba tofu).

7, Přestala jsem jíst dezerty.
Ne, neděste se, nevzdala jsem se sladkých dobrůtek. Jsem jsem je přestala jíst až po jídle, ale jím je jako jídlo. Dort z kvalitních surovin, veganský špaldový závin nebo domácí zmrzlinu si klidně dám místo oběda. No a co. Každé dítě o tom sní a já si to dopřávám :-)

8, Jím do sytosti.
POUZE do sytosti. Nikoli do přežrání. Přestávám jíst v okamžiku, kdy jsem plná. A nezajímá mě, že na talíři pro Otesánka, který mi přinesli v restauraci, ještě zbylo. To už není pro mě, to je pro toho Otesánka. Buď si to nechám zabalit, anebo to prostě nechám. (To pokud nebylo jídlo nic moc).

9, Přestala jsem ze sebe dělat popelnici.
Odmítám něco jíst pro to „aby se to snědlo“ nebo „aby se to nezkazilo“. Nejsem kontejner na zbytky. A za tu nenáviděnou nadváhu mi to vážně nestojí.

10, Přestala jsem se starat o to, co je pro mě „dobré“.
Už neposlouchám dobře míněné rady, že mám jíst pořádné jídlo (třeba svíčkovou se šesti) a že nejíst večer není zdravé a že zelenina není jídlo a že se má jíst 5x denně a že a že a že....
Každý jsme unikát, každý máme jiné tělo, jiný metabolismus a jiný životní styl. 

A z toho vyplývá i to, že tyto moje tipy nejsou pro každého. Někomu můžou vyhovovat, někdo zjistí, že pro něj prostě nejsou.
Mně ale pomohly dosáhnout štíhlé postavy, ve kterou jsem od nějakých 11 let doufala. Posledních 7 let mám tělo, které opravdu odpovídá tomu, jak se cítím uvnitř. Tohle jsem konečně já.
A cítím se sama se sebou (a v sobě) dobře.


Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji. Moc si cením vašich reakcí a těší mě, že věnujete svůj čas čtení mého blogu.