30, 40, 50tá tá tá léta aneb Retro, Pin Up, Rockabilly

Tentokrát mě inspirovalo retro líčení. Konkrétně styl, který se teď s velkou slávou vrátil. Bledá a bezchybná pleť, černá linka s ocáskem a rty rudé jako tváře chlapců, kteří si ty polonahé pin up obrázky kdysi prohlíželi.

Že se tenhle styl v běžném životě nosit nedá ? Ohó, záleží na tom, jakou máte odvahu. A té mají současné mladé dívky a ženy dost a dost.

Ovšem je pravda, že vhledem k vrstvě make upu u skutečně autentického retro líčení je přece jen vhodnější si ho schovat na nějakou speciální událost nebo na večer.

Prostě tomuhle stylu líčení sluší především umělé osvětlení. Křišťálové lustry v plesových sálech, blesk fotografa, nebo dokonce světla ramp ….vyberte si sami.

Prvním a nejdůležitějším aspektem u takovéhoto líčení je bezchybná pleť. Nebo alespoň její iluze.

Pokud je hladké a čisté plátno důležité pro každý obraz, pak pro obraz ve stylu 40. let to platí dvojnásob.

Doporučuji použít primer na celý obličej, pak vzít na pomoc korektor a pečlivě zakrýt všechny nedostatky, kruhy pod očima, temné stíny ve tváři, pupínky, žilky a linky.

Pak skutečně pečlivě nanést podklad. Doporučuji více krycí a v případě mastnější pleti i matující. Ovšem s nanášením opatrně, ať se do historie nevrátíte příliš a nevypadáte jako sfinga;-) Lepší je nanášet vždy jednu lehounkou vrstvu a případně postupně přidávat, než si na tváři vytvořit sádrový odlitek. Pro tyto hutnější a více krycí makeupy je skvělý štětec na podklad (foundation brush). Nakonec můžete ještě pleť poťukat čistou houbičkou na makeup, aby se podklad s pletí skutečně co nejlépe spojil.

Protože u retro stylu je celé líčení matné, na závěr tvář poprašte vrstvičkou sypkého pudru. Komu se pleť rychleji mastí, může na tzv. T-zonu použít vyjímečně i pudr kompaktní. Přebytek pudru z pleti vždy pečlivě ale lehounce „osmetejte“ širokým štětcem.

K retro stylu nepatří nijak výrazná tvářenka, takže neuděláte chybu, když ji vynecháte úplně. Stačí jen rysy tváře zdůraznit o dva až tři odstíny tmavším pudrem.

Pro výrazně nalíčené oči je třeba připravit pěkný rámeček a proto si dáme práci s pečlivou úpravou obočí. Žádná rozježenost, zbloudilé chloupky na víčku nebo mezerky v obočí. Tentokrát se vyplatí jednotlivé chloupky dokreslit ořezanou tužkou na obočí. Nebo, pokud máte obočí širší s krátkými a řídkými chloupky, dokreslit ho stínem za pomocí úzkého štětečku na oční linky.

A teď ten podmanivý, jakoby přimhouřený pohled.

I líčení očí je matné. Protože má vyniknout hlavně precizní černá linka, sjednotíme barvu víčka jen světlým stínem v tělové nebo bílé barvě (matným !) Nanejvýš můžeme zdůraznit ohyb víčka šedavým nebo hnědavým stínem, abychom dodaly oku plasticitu.

Pak už ale přihází na řadu vlaštovčí linka. Nejlépe nám poslouží stará dobrá tekutá linka. Záleží jen na vás, jestli se vám lépe zachází s úzkým štětečkem nebo s fixovým hrotem. Linku vedeme těsně u horních řas a protáhneme zhruba 4-5 milimetrů za vnější koutek oka směrem vzhůru. Stoupající ocásek nám pohled omladí, zatímco klesající ocásek je příznakem postašího věku. Ehm. Takže prostě elegantně mrsknete ručkou a máte na víčku otisk vlaštovčího křidélka. Linku můžeme postupně zesilovat podle přání. Nikdy by ale neměla být příliš silná, to už bychom fušovali do vzhledu slečně Bardotové.

K tekuté lince patří samozřejmě výrazné řasy. Pokud se na to cítíte, nic vám nebrání nalepit si na víčka cizí peří, tedy řasy. Postačí ale, když si brvy několikrát protáhnete prodlužovací řasenkou. Řasy mají být hlavně vytočené a dlouhé. Takže si před líčením můžete vzít na pomoc kleštičky.

I když by nás to mohlo svádět, raději se tentokrát vyhneme řasenkám slibujícím efekt umělých řas. Vytvořilo by nám to na horním víčku příliš „těžký“ efekt.

Pečlivě nalíčíme i řasy spodní, hlavně u kořínků. Spodní víčko totiž jinak zůstává nahé, takže řasy tvoří jedinou konturu.

A nakonec rty. Rudé jako vlčí máky, krev nebo víno. To záleží na vašem typu a vkusu. Rtěnka by měla být bez lesku a bez perleti a měla by mít dostatečnou kryvost.

Při takto výrazném líčení je ohromně důležitá preciznost nanesení a také tužka na rty.

Tužkou, která by měla odpovídat barvě rtěnky (na nalíčených rtech by neměla být znát hranice mezi barvou a konturou) pečlivě vyrýsujeme obrys rtů. Nikdy nepřemalováváme. To bychom pak měli sice retro, ale spíš cirkus. Při použití rudé rtěnky můžeme konturu postupně udělat širší. Nakonec ji stejně přetřeme rtěnkou, ale postará se o to, aby nám rtěnka nepobíhala mimo startovní čáru.

Nakonec rtěnku velmi pečlivě naneseme štětečkem. Pokud vám to přijde příliš zdlouhavé, můžete nejprve na rty „máznout“ rovnou rtěnku jako jste zvyklé, ale barvu pak rozetřít do všech koutů rtů pomocí štětečku. Je důležité, aby se barvou vyplnily všechny linky na rtu. Jinak bude barva jen na povrchu a začne vám brzy utíkat.

Nakonec můžete kolem rtů úzkým štětečkem nanést trošinku pudru. Dáte tak rtěnce jasné hranice, za které se vám nebude roztékat.

Rtěnku mějte s sebou po celý večer. Rudé rty vypadají sice nádherně, ale právě červená rtěnka má největší tendenci se smazávat.

Tak, a teď už jen vykouzlit nad čelem tu správnou vlnu a jít se vlnit do víru noci. Alespoň pro jeden večer z vás může být filmová hvězda ze zlaté éry :-)