Ruční práce

Protože se začalo topit, a to pro mě znamená svraštělé a šustivé ruce, dala jsem do dnešního blogu dohromady různé a jiné přípravky péče o ruce (a nehty).

Než začnu s kůrou tlapkovitou, neboli manikúrou, většinou si odlakuji nehty. A protože můj nejosvědčenější odlakovač v kelímku s houbičkou od Sally Hansen mi přestali prodávat (tedy aspoň tu zde v této zemi), musela jsem hledat náhradníka.

Váhala jsem mezi odlakovačem s houbičkou od Bourjois a od Sephory. Nakonec zvítězila levnější varianta. 

Sephora Express nail polish remover

Odlakovač je v oranžovo-červeném kelímku a na rozdíl od Sally Hansen má pouze jeden otvor na prst :-( Ovšem na druhou stranu má mnohem kompaktnější houbičku s menšími póry, která se snadno nedrolí. Odlakovač jako takový zapáchá úplně stejně strašně jako většina odlakovačů. (Proto si většinou odlakování odbudu na balkoně :-) ).

Moje obvyklé čtyři vrstvičky laku ovšem odstraňuje rychle a beze zbytku. Nemá dokonce problém ani s lakem černým, což je už co říct. Většinou mi totiž na prstech zůstávaly šedé fleky. Ale z téhle červené dózičky vytáhnu prstík dočista čistý. Odlakovač zvládl i lak s třpytkami a hlavně, zatím přežila i houbička.

Shrnutí: Jsem ráda, že své volby nemusím litovat a že mi tenhle odlakovač výrazně usnadňuje a urychluje manikúru.

Jako další krok ručního mazlení provádím peeling. K tomu jsem zvolila docela unikátní tubičku s názvem Gardeners Hand Recovery od kouzelné anglické značky Crabtree a Evelyn.

Jedná se o hutnější krém, který ovšem obsahuje jemné brusné částečky minerální soli. Je to 60 vteřinová kůra, která je zřejmě inspirována zrasovanýma rukama skřítek zahradnic a skřítků zahradníčků. Voní po bylinkách, co mi rostou na balkoně – tymián, rozmarýnek a levandule a s rukama dělá hotové divy. Stačí tlapky řádě promasírovat a po 60 vteřinách opláchnout. Nevěřila jsem, jak heboučké pak byly. Pokud nemáte vyloženě suché ruce, není třeba je po tomhle kouzelném léku ani mazat :-)

Shrnutí: Moje ruce tuhle tubku milují, víc říkat nemusím.

Ke každodenní péči o ruce používám klasické krémy. Po mnoha a mnoha pokusech jsem zjistila, že není krém jako krém. Ten opravdu dobrý a účinný není snadné najít. Pravidelně jsem se například nechala nalákat různě voňavými a sezónními ručkokrémy od Oriflame, abych pak byla pokaždé zklamaná, že jsou na mě málo výživné. Většinou moc hezky voní, ale to je tak asi všechno. Moje sušší ruce chtějí prostě silnější kalibr.

Nejdřív jsem vyzkoušela krém Beautiful hands od české značky Dermacol. 

Dostala jsem ho jako dárek k časopisu. Obsahuje vitamín E a panthenol a glycerin. Voní mi jako pudrový parfém pro dámy nad šedesát, takže pro mě to není úplně ono ;-p Ale tak, jestli bude fungovat... A funguje docela dobře.

Shrnutí: Během roku ruce příjemně vyživí a nezanechává na nich pocit mastnoty. Jenže na topnou sezónu je to u mě málo.

Následně jsem sáhla po mléku na ruce v pumpičce od Crabtree a Evelyn z limitované vánoční řady Golden Topaz, která se letos možná vrátí. Vůně mi trochu připomíná mandarinkový kořeněný punč. 

Tohle mléko na ruce obsahuje také glycerin. Po nanesení se rychle vstřebá, ale nemám pocit, že by mi ruce nějak výrazně hydratovalo. Navíc mám potom pocit, jako bych si navlékla voskové rukavice. A to je mi výrazně nepříjemné. (Ten vosk taky obsahuje). Prostě si po namazání připadám jako Lepitlapka.

Shrnutí: Bohužel jsem se přes ten voskový pocit na rukou nedokázala přenést a poslala milé mléko do oběhu :-(

Poslední můj ruční pokus byl krém na ruce Dry Skin Hand Cream od L'Occitane. 

Kovová tuba jako vystřižená ze starého filmu obsahuje bílý krém, který mi svou vůní připomíná klasickou Indulonu nebo něco podobného. Přestože působí hutně, po chvíli se do kůže vsákne a ruce jsou opravdu hydratované. Oproti mému očekávání ale nejsou mastné, což je pro mě jasné plus.

Tenhle krém obsahuje mandličky, kokos, med, bylinky...mňam.

Shrnutí: Pro mě příjemný starodávný krém, který svou práci odvedl dobře.

I nadále budu své ručněkrémové pokusy střídat s tělovými másly, která rukám rozhodně neublíží :-)

 

Lesk jako blesk a medové pusinky

Je tu článek o lescích a balzámech na rty. Spojila jsem je proto, že se jejich funkce často prolínají. Existují zabarvené balzámy na rty, stejně jako pečující lesky.

Nejdřív se podíváme na zoubek leskům.

Lesky na rty se prodávají v nejrůznějších baleních, nejčastěji ovšem buď v tubě s aplikátorem na „tyčince“ a nebo v zavírací krabičce připomínající mono stíny. V případě tuby máte výhodu v pěnovém nebo štětečkovém aplikátoru, který je hned po ruce. Jinak je třeba použít štěteček na rty. Hrabat do dózičky prstíkem nedoporučuji nikdy. Zanesete si do produktu bakterie a nezvaný host v podobě oparu je tu raz dva.

Ovšem lesk na rty se poslední dobou objevuje i v malé tubičce se zkoseným koncem, kterým ho na rty pěkně pohodlně a rovnoměrně natřete.

Naprosto promyšlenou záležitostí je pak jakési pero s otočným koncem, kterým kapku lesku vymáčknete do štětečku na hrotu a elegantně si vybarvíte rty.

Nemluvím ani o všech těch legračních obalech pro hračičky ve tvaru srdíček, muffinů, pusinek, panenek a kdoví čeho ještě.

Lesky jsou líčidlem poněkud ošidným. Vybrat ten správný bývá velkým oříškem. Nesmí lepit, nesmí příliš vonět, ale ani být cítit „vazelínou“, nesmí být příliš řídký a málo barvit atd. Atd.

Snad největší potíž s leskem je ta, že má tendenci po rtech „sjíždět“, nebo se v případě sušších rtů vpíjet do pokožky. V takovém případě máte buď kolem pusy v mžiku marmeládu a nebo vám žíznivá pusinka celý slavný lesk během pár desítek minut nasaje a máte po kráse :-(

Takže když se vám poštěstí najít takový lesk, který všem těmhle požadavkům vyhovuje, usmálo se na vás pravé naleštěné štěstí.

Lesk se většinou používá na nahé rty. Pokud máte rty sušší, je lepší je nejprve vyživit balzámem a ten nechat vsáknout. Pak už vám rty nebudou sosat lesk.

Pokud dáváte lesk na rtěnku, doporučuji ho použít pouze na rtěnku, která má sama o sobě sušší nebo hutnější konzistenci. I tak nalíčené rty nejprve jemně obtiskněte o kapesníček. Jinak se vám lesk na rtech smísí se rtěnkou a vznikne mazlavá hmota, která má opět tendenci cestovat.

Jak už jsem psala v blogu o rtěnkách, jedinou vyjímkou je rtěnka červená nebo rudá. Tam se lesku raději vyhněte, jinak nebudete za sexy dámu, ale za holčičku, co „papala marmeládu“.

Lesk je na jednu stranu praktický v tom, že se dá nanášet bez zrcadla. Na stranu druhou je ale třeba barevnou vrstvičku obnovovat častěji než u rtěnky.

Navíc je mnoho lidí, kteří nemají rádi pocit mazlavého lesku. A to jak dámy, tak pánové. Pocit upatlaného polibku pro mnoho z nich není nijak lákavý. Prý hezké na dívání, ale ne na líbání ;-x

Pro takové situace je vhodnější volbou balzám na rty. Ať už zabarvený nebo bezbarvý.

Balzámky se prodávají buď v tyčince ve stylu „Jelení lůj“ nebo v dózičce „na prst“. Balzám by měl být v první řadě výživný/hydratační a neměl by mít nepříjemnou vůni/zápach. To proto, abychom ho na rtech snesli celý den. Důležitým faktorem je u balzámu také faktor, tedy ten ochranný ;-) Takže balzám se SPF je ten pravý, ať v zimě nebo v létě.

U balzámů pozor, pokud máte etický problém s přísadami „zvířecího“ původu nebo nechcete, aby obsahoval přísady z ropy. Pak bude lepší hledat u značek s přírodní kosmetikou nebo s označením „vhodné pro vegany“.

Balzám na rty můžete aplikovat libovolně často. Nejlepší je nosit ho po kapsách a máznout rty pokaždé, když si vzpomeneme. Naše rty totiž výživu samotné nezvládnou.

Pokud je navíc balzám tónovaný, neboli zabarvený, bude praktickým kompromisem pro dámy, které jinak líčení rtů příliš nevyhledávají.

A kdo z našich účastníků vyhrává soutěž o společníka do nastávajícího zimního období ?

Lesky na rty mají bohužel tu vlastnost, že na mrazu tuhnou. Jakmile pak vejdete do vnitřního prostředí, lesk roztaje a doslova se vám rozpustí kolem pusy. Takže na zimu jedině balzám na rty.

Lesk si zase počká na letní sezónu, kde se pro své jemné zabarvení uplatní dost a dost.

Drahé kamení

Celý svět zachvátilo nadšení pro drahokamy a polodrahokamy ve formě líčidel, kterými si můžeme vyšperkovat tvář. Ano jde o minerální make-up. Dlouho jsem tuhle novinku registrovala, ale nijak mě nelákalo, se do záplavy produktů malých firem a firmiček ponořit. Ovšem zdejší nadšení pro minerální make-up mě přece jen přimělo tu převratnou novinku vyzkoušet. A stejně jako spousty dalších, i mě minerálky nadchly.

Nejprve si stručně řekneme, co vlastně minerální make-up je. Jsou to produkty inspirované dávnými kulturami (například Egypťany), které ke krášlení používaly směsy obohacené o jemně rozemleté polodrahokamy a minerály. V současných produktech můžeme najít například rodochrozit.

Skutečně dobrá minerální líčidla by měla obsahovat převážně přírodní složky. Minerální módy se ale bohužel brzy chytly velké komerční firmy, takže už i L'Oreal, Maybelline, Rimmel a jiné molochy nabízejí výrobky s označením „minerální make-up“. Mnohem lepší volbou ale jsou produkty malých výrobců (většinou rodinných firem), kteří si líčidla míchají sami ze sypkých ingrediencí. A pokud jste tak trochu hračičkové, můžete si dokonce na internetu nakoupit jednotlivé přísady, kelímky, sítka, odměrky, váhy, roušku a rukavice a přeměnit svůj budoár na laboratoř, kde budete tvořit kosmetická kouzla ;-)

Podívejme se tady, co všechno nám minerální make-up nabízí.

Minerální podklad, make-up (base, foundation) – stejně jako naprostá většina minerálků, je i podklad v sypké podobě. Je balený stejně jako sypký pudr. Prášek je ale na omak poněkud „krémovější“ a méně suchý než klasický pudr. Díky jednoduchému způsobu míchání máte možnost najít odstín přímo pro vaši pleť. A při nejhorším není problém si smíchat svůj vlastní.

Minerální make-up se aplikuje hustým bohatým štětcem tzv. Kabuki. Ano, vypadá jakoby patřil do výbavy pravé gejši. U každého produktu bývá návod na aplikaci : Obraťte kelímek vzhůru nohama a do víčka nechte skrz sítko vysypat malé množství produktu. Štětec do prášku ponořte a několikrát jím zatočte, aby se práškem pořádně „nakrmil“. Pak štětec lehce oklepejte o hranu víčka nebo dlaně. Štětec přiložte kolmo k pleti a jemnými krouživými pohyby prášek lehce rozprostírejte po celém obličeji. Je lepší si štětec „namočit“ do prášku opakovaně a postupně dávkovat prášek na pleť.

Po minerálním podkladu nemusíte používat pudr. Pokud chcete, nebo máte mastnější pleť, můžete pleť přece jen jemně poprášit slabou vrstvičkou jemného sypkého pudru.

Minerální make-up se vždy nanáší na hydratovanou pleť. Naneste tedy nejprve hydratační denní krém nebo emulzi, případně gel z aloe, nechtě 10-15 minut vstřebat a pak teprve aplikujte minerál.

Pokud máte smíšenou nebo mastnější pleť, je lepší před líčením nanést tzv. Primer. Je to krém, který pleť zmatní, stáhne póry a vyrovná vrásečky – tedy připraví pleť na aplikaci make-upu. Primer prodlužuje trvanlivost líčení a omezuje prosakování kožního mazu a tím pádem nežádoucí lesk.

Minerální tvářenka – používá se stejně jako minerální podklad a nanáší se hustým štětcem.

Minerální korektor (mineral concealer) – opět v práškové formě. Má tělový odstín, nebo je různě zabarvený podle účelu (lila, zelenkavý, žlutavý atd.) Nanáší se většinou po použití minerálního podkladu, vyjímečně už na hotové nalíčení pro konečné „domaskování“ nedokonalostí. Se zeleným pozor, má tendenci nejen neutralizovat červené flíčky a žilky, ale bohužel také vytvářet jakýsi efekt Niva :-(

Minerální stíny – tady se můžete vyřádit. Díky jednoduché výrobě jsou k dostání ve stovkách odstínů a barevných nuancích. A navíc je můžete mezi sebou dál míchat a vytvářet si své originální odstíny. Před použitím minerálkových stínů je třeba vždy použít prímer pod oční stíny. Je to jiný produkt, než ten který se používá na celou tvář. Na kelímku či tubičce najdete nápis Eyeshadow Primer nebo Shadow Insurance. Na tento krémový podklad se práškové stíny lépe „nachytají“ a jejich barva více vystoupí. Na minerálních stínech je skvělé, že jsou k dostáním ve spoustě přirozených odstínů, takže se skvěle hodí pro denní a méně nápadné líčení. Ale samozřejmě se dělají i v signálních a ostrých barvách, takže i s minerálky si užijete pěkný cirkus ;-p

Minerální rtěnky – většinou bývají v běžné podobě zkosené tyčinky. Jediný rozdíl je v tom, že obsahují podíl minerálů.

Minerální linky – překvapivě se jedná opět o prášek. Ten se za pomocí obyčejných očních kapek nebo speciálního roztoku smíchá na paletce nebo na hřbetu ruky do jakési pasty. Pasta se pak nanáší štětečkem na oční linky. Je to ovšem trochu piplavá práce.

Škála minerálních produktů obsahuje také rozjasňovače, bronzery a práškové stíny na obočí. Pokud jsem na něco zapomněla, je to tím, že výběr je opravdu velký.

Takže v čem jsou minerální líčidla tak vyjímečná ? Jsou přírodní, obsahují minerály (mleté kamení :-D ), které pleti prospívají a můžeme si s nimi vyhrát podle libosti.

A na závěr pár typů :

Minerální produkty vždy nanášejte syntetickými štětci (nejlépe určenými právě na minerálky). Na přírodních štětinách se totiž prášek usazuje a vytváří na štětci i na pleti jakýsi mastný nános.

Před použitím minerálků opravdu vždy používejte primer. Jinak začnete...opadávat.

Suchou pleť vždy před líčením hydratujte. Ale i tak se může stát, že zrovna s tou vaší se minerálkové nebudou kamarádit.

Čímž se dostávám k poslednímu upozornění. Minerální podklad bohužel není pro každého. Pleť s většími póry, s větší zrnitostí (hrubší strukturou) a hodně mastná si často s minerálky nerozumí. Na pleti vytváří nepohledný nános těstovitého vzhledu, ať se snažíte nanášet po malých dávkách, používat primer a stavět se na hlavu. Nepomáhá dokonce ani vlídná domluva a odstrkování ušima.

Pro takové z nás (ano, i pro mě) existuje jediná útěcha. S minerálními stíny si můžeme pořád ještě vyhrát dost.

Tělesná záležitost

Pokud jste během teplejší poloviny roku péči o tělo trochu zanedbávali, asi vám to prošlo. Teď si ale kůže o nějaké to opečovávání přímo říká. Najednou vás může začít svědit, máte pocit, že jakoby táhne, nebo dokonce, že připomíná jakousi kombinézu, které je vám malá.

I já jsem musela sáhnout do svých zásob a být při péči o pokožku těla důslednější.

Nejdřív ze všeho jsem se pořádně opilovala. K tomu jsem použila Olive body scrub od The Body Shop. 

Jedná se o olivově zelený krém plný drcených olivových pecek. A taky po olivách voní. Takže pokud vám olivy z nějakého důvodu nevoní, asi vás moc nepotěší. Pokud vám jenom nechutnají, žádný problém, scrub jednoduše smyjete, nemusíte ho olizovat ;-)

Na citlivější pleť by možná byly brusné částečky trochu drsné, ale mě vyhovují. Líbí se mi krémová konzistence, která mi v létě umožňovala vyskočit ze sprchy bez následného mazání.

Shrnutí: Pro mě je to jeden z nejlepších peelingových přípravků na tělo, co znám :-)

Jako první jsem vyhrabala tělové mléko od značky Sephora, které jsem dostala jako dárek.

Supreme body lotion.

Jedná se o klasické tělové mléko řidší konzistence s naprosto klasickou mlékovou vůní. Vstřebává se dobře, kůže je po něm hydratovaná a celkově funguje tak, jak byste od tělového mléka očekávali. Jenže na chladnější část roku bohužel nestačí.

Shrnutí: Pokud jsem s ním vystačila dosud, od teď už musím nasadit těžší kalibr.

Teď už ale mazat musím a proto jsem sáhla po tělovém mléku ve spreji Moringa milk body lotion taky od The Body Shop.

Jedná se o řídké tělové mléko, které na sebe opravdu můžete i nasprejovat :-) Samozřejmě je třeba ho ještě do pokožky vetřít, ale vstřebává se snadno a je velmi příjemné. Voní po květech moringy, což je exotická příjemně vonící květina. Dokonce mám pocit, že jemně osvěžuje. V létě příjemně chladilo.

Shrnutí: Hodně příjemné lehké tělové mléko pro každodenní použití, pokud má člověk mastnější nebo normální pokožku. Teď na zimu mi zrovna dochází, tak asi sáhnu po jiném výrobku z téhle řady, a to po tělovém másle.

A když je řeč o tělovém másle, rovnou přihodím hodnocení tohoto: Moroccan Rose body butter opět od The Body Shop.

Jedná se o jedno z proslavených tělových másel této britské značky. Zaujala mě na něm hlavně vůně . Sice nejsem dívčí typ a už vůbec nejsem na kytičky, ale na marockou růži jsem byla zvědavá.

Tohle máslo opravu voní růžově. Ale protože mi z nějakého důvodu připomíná spíš šípkovou růži, nemám proti němu nic ;-)

Je to tělové máslo, ale není tak hutné, jako některá jiná. Krásně se roztírá a snadno vstřebává. Celou mě pohltila ta vůně a já začala mít strach, abych neusnula jako šípková Růženka :-))

No, skoro. Ta vůně je vážně opojná.

Shrnutí: Příjemně o pleť pečuje bez pocitu mastnoty. Příště ovšem zase vyzkouším další variantu tělového másla od TBS, protože jsem jednoduše zvědavá ;-)

Nakonec jsem vybrala tělové máslo z řady Chocomania. Ale o něm až příště. Těšte se na čokoládové mlsání pro pleť.

Jako další jsem vyzkoušela tělové suflé, tedy Swedish Spa hydrating body soufflé cream od Oriflame.

Jedná se o výrobek z lázeňské řady této značky. Není tak hutný jako tělová másla, nadýchanou konzistencí opravdu připomíná suflé. Má svěží, lehce květinovou vůni a rychle se vstřebává. Po nanesení na pleť mám pocit, jakoby opravdu dostala napít. Zvlášť teď, když je sušší, se hned dostaví pocit úlevy. Pleť se jakoby vypne, narovnají se varhánky způsobené vysušením.

Shrnutí: Pro mě příjemný tělový přípravek, který kůži opravdu hydratuje. Zatím nemám pocit, že bych musela sáhnout po něčem silnějším. Je to pro mě příjemné překvapení :-)

Tak, a teď se jdu ponořit až po krk do čokolády ;-)

Štětky, štětiny a smetáčky

Dnešní téma bude poněkud chlupaté. Budeme se věnovat srsti, chloupkům a štětinkám, neboli malým chlupatým pomocníčkům, kteří nám umožňují aplikovat líčení lépe a radostněji;-)

Co je na takovém štětci složitého, řeknete si ? To byste se divili. Záleží na tom, jakou má rukojeť, jakého původu jsou štětinky a také jak dobře střižený tvar má.

Nejprve si řekneme, čeho se vyvarovat. To je poměrně jednoduché – drogerie. Takové ty plastové sady štětečků s umělými chloupky, které se prodávají v drogeriích jsou vám na dvě věci : k vzteku a na vyhození. Tyto štětky mají krátké rukojeti, kovové „objímky“, které mají držet chloupky na místě, je vesele vypouštějí do všech stran (a na vaši pleť) a štětinky samotné jsou ostré, tuhé a ukrutně rovně střižené. Takže takový štěteček škrábe jako srst divočáka. A jak víme, z vášnivých kanců se dělají kartáče na vlasy, ale pleť se jimi nedrhne. Navíc tenhle drogerijní divočák je spíš plastové prasátko.

Vyplatí se těch několik štětců, které si budete pro sebe pořizovat, vybírat pečlivě a u specializované firmy. Na značce nezáleží. Renomovaná značka líčení může prodávat mizerné a navíc předražené štětce a naopak neznámá nezávislá firmička vás může příjemně překvapit. Protože u nás je bohužel výběr spíš v té první kategorii, bude lepší se porozhlédnout na internetu.

Kvalitní štětec se představuje.

Jsem fešák už od pohledu. Mám štíhlou dlouhou rukojeť, která se dobře drží v ruce. Pevnou objímku, ze které neunikne ani chloupek. Rozhodně nepelichám. Vlas mám měkoučký a heboučký, že přímo láká k pohlazení, a navíc skvěle střižený do obloučku a hustý :-) V ideálním případě nepochází moje tupé z ohroženého zvířete a nebo ještě lépe, vytvořili ho kouzelníci v laboratoři, tudíž se nazývá „syntetický vlas Taklon“. Ale to už je bohužel trochu sci-fi, které je těžko k sehnání. Ale jde to;-)

Různé firmy a „odborníci“, se vás budou snažit přesvědčit, že není nad přírodní vlas a že takový štětec z veverky je to nejlepší, čím se můžete polechtat. No, já za sebe prohlašuji, že ze mě nikdo žádné štětce dělat nebude. A kdyby se o to přece jen pokusil, polechtám ho pěstí pod bradou ;-p

Pojďme si představit nejznámější a nejčastěji používané členy druhu „kosmetický štětec“.

První je štětec na pudr (powder brush)- ohromně hustý, do kulata střižený a heboučký velký štětec. Používá se, jak název napovídá, k nanášení sypkého pudru. Jednoduše se ponoří hlavou dolů do nádobky s krášlícím práškem a pak se oklepe (o hřbet ruky).

Následuje štětec kabuki – ano, připomíná štětec, kterým si herci známého Japonského dramatu aplikují na tvář rýžový pudr. Je ohromně hustý, hebký a široký. Střižený je o poznání víc do rovna. Tímto štětcem se nejčastěji nanáší minerální make up (foundation), tedy sypký podklad.

Štětec na tvářenku (blush brush) – středně hustý štětec s delším vlasem, který je v ideálním případě lehce zkosený. Tak totiž lépe zapadne do žlábku pod lícní kostí, kam nejčastěji aplikujeme tvářenku nebo tmavší odstín pudru, abychom opticky zeštíhlili tvář. Štětec na tvářenku by měl být hustý a jemný, aby nám na obličeji netvořil ostré růžové pruhy.

Vějířovitý štětec (fen brush) – tenhle chlupáč připomíná plochý rozevřený vějíř na dlouhé tyčce. Je to dobrý přítel, který z vaší pleti odklidí stopy po líčidlech tzv. spad. Takže osmetá opadané oční stíny pod okem, příliš silnou vrstvu pudru nebo tvářenky atd.

Štětec na podklad (foundation brush) – naprosto ideální pomocník pro dokonalé rozetření tekutého makeupu. Na rozdíl od houbičky do sebe nevsakuje produkt, který už nikdy nevydá, a nenadělá vám na obličeji nerovnoměrné šmouhy jako vaše vlastní prstíky. Tenhle štětec je plochý a poněkud pevnější, než štětce na pudrové přípravky. Pohodlně s ním naberete maličké množství makeupu a do ztracena rozetřete po tváři. Dosáhnete tak krásně jednotného airbrush efektu a zabráníte naopak silnému nánosu makeupu ála hliněná panenka. Jen si dávejte pozor, aby neměl příliš dlouhou rukojeť. Jinak s ním budete při líčení pořád „mlátit“ do zrcadla :-)))

Štětec na stíny (eyeshadow, shader brush) – téměř nejdůležitější ze všech štětců. Je třeba, aby byl hustý, měkoučký a střižený do obloučku. Dobře vybraný stínovací štětec vám pomůže dokonale nalíčit oči podle vašeho přání. Nikde nebudete mít šmouhy ani přetahy.

Jeho bratrem je štětec do ohybu víčka (crease brush) – má tvar menší nábojnice, oválný a lehounce zašpičatělý na konci. Tím pádem krásně zapadne do ohybu víčka a pomůže vám vytvořit moderní efekt hlubokých očí.

Štětec na obočí – zkosený štětec s tužšími štětinkami. Pomůže vám zvýraznit obočí pomocí stínů. Ale hezky se s ním zvýrazní i kontury oka, když ho použijete s tmavším očním stínem.

Štěteček na oční linky (liner brush) – pod tímto názvem se skrývá víc štětečků, ale zdaleka nejpraktičtější je uzounký tužší štěteček se zahnutou rukojetí. S jeho pomocí se vám povede skvělá oční linka, aniž by vám při tom překážely řasy nebo vlastní nešikovnost. Nejčastěji se používá s krémovou oční linkou v dózičce.

Detailní štěteček (detailed brush) – maličký, plochý, lehce zašpičatělý štětečíček. Používá se na malinké detaily při líčení, kudrlinky při líčení očí, nebo na zamaskování pupínků a nedokonalostí všeho druhu titerné velikosti, ale velké nepříjemnosti.

Štětec na korektor (concealer brush) – větší brácha malého štětečíčka. Ten má na starost větší plochy tváře, které je třeba zamaskovat (zarudlé tvářičky, kruhy pod očima atd.) Je plochý a opět tužší než ostatní štětce. Střižený je lehce do obloučku.

Štěteček na rty (lip brush) – malinkatý, plochý a lehce zašpičatělý s tužším vláskem. Pomáhá nám dokonale vybarvit rty rtěnkou. Hodí se obzvláště při použití rudé nebo jiné výrazné barvy, kdy je třeba velice precizní nanášení.

A nakonec štětec neštětec, hřebínek na řasy s kartáčkem na obočí – vypadá jako hrabičky na tyčce s čírem na druhé straně. Hřebínkem pročesáváme nalíčené řasy, které nám neposlušná nebo stárnoucí řasenka slepila. Tuhé číro, které trčí na druhé straně nám zase učeše neposlušné obočí, aby nám anarchisticky nešel každý chloupek jinam.

Pokud se líčíte častěji, určitě doporučuji si pořídit štětce alespoň na ty produkty, které používáte pravidelně. Výsledek líčení bude mnohem lepší, vyhnete se šmouhám, flekům a nerovnoměrnému nanesení.

A když vám zůstane nějaký ten ochlupený pomocník přeci jen v šuplíku nepoužívaný, vždycky se s ním dát polechtat vybraný centimetr kůže. Ať už vaší, něco cizí ;-)

Stínování

Dnes bude řeč výhradně o očních stínech.

Pokud jsem se o nich už někde zmiňovala, čtenáři prominou. Tentokrát se jim ale chci věnovat víc.

Druhy očních stínů jsou obecně známé, tak si dáme jen rychlé „opáčko“.

1-Krémové (mastné) oční stíny (cream eyeshadows) - buď jsou balené v maličké kulaté dózičce, nebo v paletce. Samostatnou kategorií jsou pak krémové oční stíny v tužce (tzv. Jumbo tužka). Jak už název napovídá, je to robustní, až přímo obtloustlá tužtice, kterou můžeme stíny nanášet přímo na víčko. Zatímco stíny v jiném typu balení už vyžadují nějaký ten nástroj.

Kupodivu je pro aplikování a roztírání krémových očních stínů nejvhodnější malý plochý štětec s tužšími syntetickými štětinkami. Já osobně nejčastěji používám štětec určený na korektor (na velké plochy). Krémové oční stíny je třeba vždy pečlivě rozetřít, dávkovat opatrně a případně přidávat. Nechceme přece skončit s mastným zrakem ála patla z třetího patra.

Krémové stíny mají ovšem jednu velkou nevýhodu – usazují se v linkách a vrásečkách na víčku. Tomuto čárkovému vzoru můžeme do velké míry zabránit použitím primeru. Samozřejmě by to měl být primer určený speciálně na oční stíny (eyeshadow primer).

2-Sypké oční stíny (loose eyeshadows) - jak už název napovídá, tyto stíny jsou v podobě barevného prášku v malé dózičce se šroubovacím víčkem. V lepším případě i se sítkem. To vám velmi usnadní manipulaci s líčidlem a zabrání tomu, aby všechny předměty na vašem stolku (včetně klávesnice) získaly například slušivý zářivě zlatý poprašek. Na sypké oční stíny je dobré používat hustší, rovně střižený štěteček. Pokud se jedná o stíny minerální, pak vždy se syntetickým vlasem. Na přírodním vlasu vytváří minerální stíny nepěkný jakoby mastný nános a špatně se pak aplikují.

Pokud používáte sypké oční stíny, je primer vyloženě nezbytností. Jinak se vám barevný prášek nemá na pleti na co „nachytat“ a sotva stačíte párkrát mrknout, veškerá paráda z vás doslova opadá.

3-Lisované oční stíny+zapékané oční stíny (powder eyeshadows, baked eyeshadows) – nejznámější forma očních stínů. Suché, kompaktní, vlisované do kovové formičky nebo palety. Nejmladšími bratříčky těchto starých známých klasiků jsou stíny zapékané. Je to jinačí technika lisování očních stínů, pomocí které získávají specifické barevné vlastnosti a jinak odrážejí světlo. Když se podíváte například na zapékaný stín v modré barvě, bude vám jeho povrch připomínat lesklé a měňavé krovky skarabea.

Lisované, suché oční stíny se nanáší běžnými štětečky. Je jen na vás, zda se rozhodnete pro syntetické či přírodní štětinky.

4-Sypké barevné pigmenty – poslední dobou je ohromně populární používání tzv. Pigmentů. Jsou to velice koncentrované barevné prášky, které na první pohled vypadají jako větší balení sypkých stínů. Jak už název napovídá, je to ovšem pigment – barevně intenzivní prášek s mnohostranným využitím. Můžete ho smíchat s neutrálním očním stínem a vytvořit si tak svůj vlastní odstín, můžete ho rozetřít s vazelínou nebo pleťovým krémem a aplikovat na celou tvář (používá se v divadle), nebo si můžete špetku nasypat do bezbarvého lesku na rty a vytvořit si tak odstín podle svého gusta.

Ovšem zacházení s pigmenty chce cvik, velkou opatrnost a také soudnost. Jinak by člověk mohl dopadnout jako účinkující z Ruského cirkusu ;-) Navíc díky svému složení mohou některé pigmenty působit dráždivě například na oči, ale i na citlivou pleť.

Zdálo by se, že není nic jednoduššího, než po tomto shrnutí vyrazit do víru obchodního ruchu a začít vybírat z ohromné nabídky barev. Na trhu ovšem existuje až příliš nekvalitních očních stínů, které vám neposlouží a většinou putují rovnou do koše. Jak tedy vybírat oční stíny ?

Budu sice mluvit o běžných lisovaných stínech, ale většina pravidel platí pro všechny.

První pravidlo zní : čichat. Ano, prvním varovným signálem už je nepříjemný nebo dokonce čpavý zápach produktu. To může znamenat, že produkt buď leží v regále příliš dlouho a za pár dní nám už půjde tzv. naproti, nebo, že při jeho výrobě byla použita nějaká podřadná nebo agresivní složka. S takovou koupí si můžete jako bonus pořídit podrážděné oči, štípání, ale i vyrážku a v nejhorším dokonce zánět.

Druhé pravidlo při vybírání očních stínů je: zkoušet. Pokud není u produktu k dispozici vzorek, je něco špatně. Konec konců, kdo by chtěl kupovat zajíce v pytli ? Zkoušíme naprosto jednoduše, mázneme po povrchu prstem. Všímáme si, jestli není povrch stínu na dotek jakoby mastný a klouzavý, jestli na kůži neulpělo příliš málo barvy a jestli se na kůži stín nedrolí. To vše pro vás znamená, že s takovým stínem budou jen potíže. Špatná aplikace, opadávání a drolení a malý barevný efekt.

Správný oční stín se nesmí drolit, měl by na pleti vytvářet rovnoměrnou a barevně poměrně výraznou stopu.

Při výběru barvy doporučuji dávat pozor na hodně syté matné odstíny. S těmi je třeba při líčení zacházet opatrně a používat je spíš na zvýraznění detailů. Nikdo přece nechce vypadat jako akvarijní rybka z čeledi klauník český ;-)

Nakonec ještě jeden tip : pokud při líčení používáte více odstínů, na závěr je vždy pečlivě „spojte“. Vezměte si na pomoc čistý hustší štěteček na stíny a lehce jím zapracujte jednotlivé barvy do sebe tam, kde se stýkají. Rozplynou se tak možné ostré přechody a líčení bude působit, jakoby jedna barva plynule přecházela do druhé.

Takže zkoušejte, vybírejte a můžete se každý den vybarvit jinak ;-)

Výmluvné rty

A na řadu přichází jednohubky. Tentokrát se zaměříme konkrétně na rtěnky, protože jejich škála je (pro někoho překvapivě) dost široká. Ostatním produktům na rty se budeme věnovat zase někdy příště.

I když se někomu může zdát, že na takové rtěnce nic komplikovaného není, i tady je z čeho vybírat a záleží na tom, co vyhovuje právě vám.

Takže milé pusinky (a pusíci ?), co si máznout ?

1 - Rtěnka klasická v tyčince (liptick, rouge á levers)

Nejznámější a nejslavnější přípravek k líčení, symbol ženskosti a oblíbená filmová rekvizita. Rtěnky v tyčince bývají v nepřeberném množství složení a vylepšení. Matné, lesklé, perleťové, s ochranným faktorem SPF, výživné, obohacené o pečující složky, vitamíny a účinky proti stárnutí, dokonce i minrální (tedy s minerály). Záleží jen na vašem výběru, které složení a barva budou pro vás ty pravé. Nejčastěji se nanáší prostě jen tak, přímo tyčinkou. Některé dámy dokážou z takového procesu krášlení vykouzlit hotový akt svůdnosti :-))

Někteří vizážisté doporučují nanášet i tuhle rtěnku štětečkem. Argumentují větší precizností a lepší přilnavostí barvy. Ovšem pravdou je, že vizážista nemá na výběr čistě z hygienických důvodů. Je krajně neprofesionální „matlat“ přímo tyčinkou po ústech každé zákaznici/modelce. Teoreticky by každý vizážista měl rtěnku nejprve odškrábnout na čistou paletku případně na hřbet dlaně a odtud aplikovat štětečkem na rty. Při domácím líčení záleží jen na vás, jestli máte pocit, že dosáhnete lepšího výsledku pomocí štětečku.

2 – Rtěnka tekutá (liquid lipstick)

Tenhle produkt je na první pohled zaměnitelný s leskem na rty. Ovšem tekutá rtěnka má hutnější konzistenci a sytější barevný efekt. Rtěnka se nanáší jednoduše „instalovaným“ štětečkem nebo pěnovou houbičkou na tyčce. Zpravidla je třeba ji nechat chvíli na rtech zaschnout. Tekutá forma rtěnky mívá bohužel stejně jako lesk tendenci se shlukovat v koutcích rtů a buď vám začne vadit pachuť v ústech, nebo začnete vypadat jako vampířice po večeři :-[

3 - Rtěnka v tužce (jumbo lip pencil)

Super praktická věcička. Tlustá ořezávací tužtice, kterou vykreslíte konturu rtů a zároveň je i vybarvíte. Dosáhnete tak dokonalého barevného efektu, který se vám i při nejlepším sladění rtěnky a tužky nepodaří. Rtěnka v jumbo tužce je hutnější konzistence, trošku připomíná olejové pastelky a nejčastěji bývá matná nebo nanejvýš polomatná. Barva na rtech vydrží relativně dlouho, ale po čase se začne shlukovat ve svislých rýhách, takže je třeba sem tam si rty promnout o sebe.

4 – Rtěnky v kompaktním balení a paletky (lip color)

Tady je štěteček naprosto nezbytný. Pokud ovšem nechcete zrovna zkoušet nejnovější trip z módních přehlídek – matlání rtěnky prstíky. V ideálním případě dosáhnete efektu „přirozeně“ zbarvených rtů bez kontury, v tom horším vzhledu typu „Ema papala marmeládu“. Já osobně doporučuji tento postupně rozhodně nezkoušet v případě tmavších rtěnek (rudá, fialová, burgundská atd.) Konzistencí je rtěnka v kazetce, paletce nebo plechové krabičce podobná rtěnce klasické v tyčince. Někdy ale mívá kratší výdrž na rtech.

5 – Rtěnka neslíbatelná (kissproof lipstick, stay on lipstick)

V 90tých letech pojaly laboratoře slovutných firem nápad, že stvoří úžasnou rtěnku, která přežije celý váš pracovní den od ranní kávy, přes polední mastný smažák nebo hranoles až po večerní rande.( Á tady se teprve dostává na řadu to líbání). Nutno přiznat, že některým se to povedlo. Neslíbatelná rtěnka často drží, a nepustí. Jenže. Klasické neslíbatelné rtěnky mají výrazně sušší konzistenci, takže máte za chvíli scvrklé rty do jakési vroubkované harmoniky a pocit, že vám rty jakoby „táhnou“ není zrovna příjemný. Neslíbatelné rtěnky jsou převážně matné a díky svému složení nedrží na sliznici. Takže vám obarví jen a pouze pleť rtů, ale z vnitřní strany (tam, kde se rty dotýkají) ji brzy „slíznete“. Výsledkem bývá u slabších i běžně širokých rtů nehezký efekt dvou ležatých rovnoběžek ve tváři. A ty rovnoběžky drží, a nehodlají se pustit. Takže když se přes den zahlédnete v zrcadle, vyděsíte se a letíte na WC šmudlat kapesníčkem po rtech, což kromě drolení nemá valného výsledku. Neslíbatelná je prostě držák. Pustila by snad jedině, kdybyste odstartovali líbací maraton. Takže suma sumárum, neslíbatelná rtěnka v tyčince jako taková není žádná výhra.

Jiná věc je ovšem dvousložková rtěnka nové generace. K samotné barevné tyčince je přibalena ještě jedna, která vypadá jako „jelení lůj“. Touhle bezbarvou a někdy i lesklou tyčinkou přetřete už nalíčené (a zaschlé !) rty. Ještě příjemnější je neslíbatelná rtěnka v tekuté formě, kdy na jednom konci kouzelné hůlky je samotné barvené líčidlo v tekuté formě s aplikátorem a na druhé něco, co vypadá jako bezbarvý lesk. V obou případech vám bezbarvá část zajistí mnohem příjemnější, měkčí pocit na rtech, lesk a zamezí právě vytváření rýh a vysychání. Tuhle bezbarvou vrstvu můžete během dne podle libosti obnovovat. Barva samotná nikam necestuje a na skleničky (a spřátelené rty a tváře) se stěhuje jen průhledný „balzám“.

6 – Rtěnko-lesk aneb skoro rtěnka (amlost lipstick)

Jak už název napovídá, jedná se o něco jako výraznější lesk v tyčince. Já těmhle krasavicím soukromě říkám průhledné rtěnky. Barva v tyčince se může na první pohled zdát třeba i dost výrazná, ale když vyzkoušíte máznout na kůži, zůstane vám na ní průhledný barevný film. Trochu mi připomíná ovocné šťávy. Polortěnka je nejčastěji k dostání ve štíhlejší tyčince, než rtěnka běžná. Má lehčí konzistenci, není krycí a je dalším stupínkem po tónovaném (zabarveném) balzámu na rty.

U této rtěnky není třeba používat konturovací tužku a líčení vždy vypadá velice lehce a přírodně.

A jak nanést rtěnku, abychom nepůsobily jako malé holčičky, co se vloupaly mamince do líčidel ?

Rtěnku vždy nanášejte na čisté a suché rty beze stop mastnoty.

Rty by měly současně být dobře hydratované, jinak rtěnku rychle vsáknou a na povrchu zůstane jen suchá barevná vrstva. Nejlepší je přetřít rty balzámem (jelenů lůj, labello a podobně) a po 10-15ti minutách otisknout ze rtů to, co se nevsáklo do pleti. Rty budou měkké, hydratované, ale nikoli mastné.

Rtěnku nanášejte v jedné nebo dvou vrstvách podle libosti a rty o sebe lehce promněte. Pomůže to rovnoměrně rozetřít vrstvu líčidla a barva prostoupí i do rýh na rtu. Pokud dáváte dvě vrstvy, můžete první lehounce otisknout o kapesníček, nebo o hřbet ruky a pak teprve dát vrstvu druhou. Barva se tak lépe vpraví do pleti.

Na rtěnku můžete dát trochu lesku, ale v tom případě je třeba počítat s tím, že líčení nevydrží tak dlouho. Lesk se se rtěnkou jakoby smísí a barva se rychleji smázne. U tmavších rtěnek má pak barva tendenci klouzat po rtech a rozpíjet se do jejich okolí. Zvláště u červených rtěnek je to velký problém a vytváří to vulgární dojem.

Tužka na rty (kontura) není třeba u velmi světlých nebo tělových rtěnek. Za to u tmavších a červených odstínů by být měla. Zamezíte tak „umatlanému“ vzhledu a vaše líčení bude na úrovni ;-)

Rtěnku vždy nanášejte na celé rty (na veškerou červeň) a nikdy nepřetahujte. Vždycky je to vidět a barva se po chvíli začne rozpíjet kolem rtů.

Preciznímu líčení výraznou rtěnkou, upířím rtům nebo „nahým“ rtíkům se budeme věnovat samostatně někdy příště.

Takže prozatím pac a pusu.