neděle 13. dubna 2014

Jak uvnitř, tak vně

V tomto článku bych se chtěla zamyslet nad něčím, co mě nepřestává překvapovat. Kolik lidí si vůbec neuvědomuje spojitost mezi tím, co do svého těla dáváme a tím, jak naše tělo (a pleť) vypadá.

Pokaždé mě udivuje, když si nějaká dívka, slečna nebo dáma stěžuje na svou pleť (na vrásky, ucpané póry, suchou nebo mastnou pleť či akné) a přitom si to nedá do souvislosti s tím, jak se stravuje.
Příkladem pro mě jsou třeba mladé Asiatky, které trpí těžkými formami akné. Často to není žádná legrace a ony opravdu trpí. Jejich pleť vypadá, jakoby se zevnitř vařila, tvář mají plnou zarudlých boulí, které jim deformují obličej a při sebemenším pohybu mimických svalů bolí. I po vyléčení jim na pleti zůstávají mapy zarudlých jizev. Tyhle dívky jsou z toho skutečně nešťastné, ničí jim to nejen pleť, ale i sebevědomí. Bohužel málokterou napadne, že to může mít souvislost s jejich touhou přiblížit se obdivovanému západnímu životnímu stylu, což jde ruku v ruce s pravidelným stravováním v západních fast foodech. Asijské tělo je v šoku, protože je po předcích zvyklé na úplně jinou stravu a neštěstí je hotovo. 
Pro další příklad nemusím chodit až do Asie. Spousta mladých dívek si tady u nás stěžuje na potíže s akné, na hrubou a mastnou pleť a přitom v jedné ruce drží cigaretu a ve druhé panáka nebo módní koktejl. Jakoby jim vůbec nedocházelo, jaký jedovatý koktejl do svého těla vpravují jak z cigaret, tak z alkoholických nápojů, energetických drinků a prefabrikovaného jídla.
Každý přece ví, že kouření nezpůsobuje jen zažloutlé nehty, ale i hrubou nečistou pleť a později i vrásky. Stejně tak je obecně známo, že alkohol oslabuje cévní stěny a výsledkem jsou popraskané červené žilky v obličeji, že vysušuje celé tělo a tudíž i pleť.
Podobné je to se stravováním. Spousta mladých dívek se krmí polotovary, sladkostmi nevalné kvality, které západní koncerny vyrábí speciálně pro „sociální východní blok“ (tedy ošizené a plné bílého cukru, margarínů a různých umělých náhražek). Prokládají to návštěvami u „U meka“ , vekami v igelitu a zapíjí barevnými limonádami. Může se pak člověk divit, že nemá krásnou čistou pleť? 
Poznala jsem to na vlastní kůži. Každý máme jiný organismus a tak neříkám, že se níže popsané musí projevovat stejně i u vás, ale berte to jako jeden z příkladů.
Velmi dlouho mi trvalo, než jsem zjistila, proč i v dospělosti stále trpím akné, a to i přes léčbu hormonálními přípravky. Až mě kamarádka, která trpí přecitlivělostí na bílou mouku a cukr, přivedla na myšlenku, zda náhodou nemám stejné potíže. Pokusně jsem tedy vyřadila z jídelníčku všechno pečivo s bílou moukou a pšenicí. Najednou jsem přestala být po jídle unavená a malátná a druhý den oteklá tak, že mě škrtil pásek u kalhot. Přestala jsem mít ráno opuchlé oči a pleť přestala mít nehezkou těstovitou strukturu s rozšířenými póry. Když jsem vyřadila i bílý cukr, akné během krátké doby vymizelo.
To bylo před několika lety. Teď to mám tak, že když dodržuji stravu bez bílé mouky a bílého cukru, mám pleť jako dospělá ženská. Když si někde dám bagetku, čokoládu ze supermarketu nebo nějaké sladké pečivo z dopékárny v samošce, druhý nebo třetí den mám obličej jako ve čtrnácti. Vlastně horší, protože se objeví i podkožní záněty jako cystické akné. Takový zánět se hojí dost dlouho na to, abych té bagetky pořádně litovala.
Nicméně jsem zjistila, jak takovýto stravovací přestupek zmírnit. Když si ještě ten den večer uvařím bylinkový jaterní čaj, následky nejsou tak hrozné.

Dalším příkladem je smažené jídlo. Naštěstí mi nikdy moc nechutnalo a pohled na něco mastného ve mně vyvolává nevolnost. Když si ovšem jednou za čas něco takového pustím do jídelníčku, okamžitě jsem odměněna mastnou pletí a mastícími se vlasy. Lesknu se jako „paní prasátková“. Vlastně to odpovídá poučce mého kamaráda: jíš (on použil jiné slovo) jako prase, vypadáš jako prase. Tedy poněkud vzletněji řečeno: jsi tím, co jíš.

Jistě, existují výjimky, které za svou pěknou pleť vděčí pouze genům a nerozhází je ani denně vepřo-knedlo-zelo a obden kachna se špekovými knedlíky nebo smažák a na to tři panáky a cígo. Jenže ne všechno je vidět a ani dotyčná nemůže tušit, zda se taková životospráva nakonec neprojeví někde uvnitř těla a zda neskončí s něčím mnohem horším než je „pouhé“ akné a černé póry.

Proč tohle všechno píšu? Než člověk vrazí do lékárny nebo drogerie, aby skoupil všechny drahé lahvičky proti akné, než se objedná k doktorovi, aby si nechal předepsat léky nebo hormony, měl by se zamyslet na tím, co do svého těla dává. A třeba nakonec nebude potřebovat ani lahvičky, ani léky. A to je podle mě jedině dobře :-)


čtvrtek 3. dubna 2014

Detoxové (p)ochutnání

Protože minulá ukázka mých jídel, která si připravuji během pročišťovacího období, měla úspěch, přidávám další. Detox jsem ukončila v neděli. Opět se cítím mnohem lépe než před ním. 1,5kg je pryč, jsem mnohem pružnější (což jsem zjistila při první yogové sestavě) a mám čistší pleť.

Jídla, která jsou vhodná pro mé detoxikační období, jsou veganská, ale při jejich přípravě musím dbát ještě na další aspekty. Nemůžu si tedy například v běžné veganské restauraci dát cokoli, protože se tam používá bílá pšeničná mouka, bílý cukr a jídla se mimo jiné smaží. Takže i tam si musím dávat pozor.

Během detoxu jím ráda jednoduchá nepřekombinovaná jídla, kdy si vychutnávám jednotlivé složky a nesnažím se je přebít spoustou různých dochucovadel. Proto mě baví prosté kombinace jako třeba tyhle šťouchané brambory s celerem ozdobené křupavou šalvějí opečenou na olivovém oleji...
...nebo dýňové curry z máslové dýně, cibule a kokosového mléka. Zda podávané trochu netradičně s bramborami.
Další, co mi chutná, jsou různé směsi na pánev wok nebo v mexickém stylu:

Rýže basmati, mražená směs mexické zeleniny a červené fazole. 
Vlasové rýžové nudle s asijskou zeleninou, černými houbami a uzeným tofu na woku. 
Čas od času si dám i nějaké sójové „maso“, ale ne každé na trhu mi chutná. Tady jsou nudličky z tmavého Goody Foody připraveného na woku jako čína se zeleninou a k tomu brambory. 
Když se mi nechce vařit, udělám si pomazánku nebo hummus na žitný šrotový chleba (doporučuju ho jemně opéct v troubě, není pak tam vlhký a nakyslý).
Tady je celerovo-mrkvová pomazánka s uzeným tofu. Velmi snadné: nastrouhám čerstvý celer a mrkev a smíchám s rozmixovaným uzeným tofu, trochou margarínu Provamel a dochutím solí, pepřem a pár kapkami citronové šťávy. Je to velice chutné a mělo to úspěch i ve formě jednohubek pro návštěvu. 
Po skončení detoxu jsem upekla veganské koláče s bílým mákem, abychom se hned neládovali klasickým pečivem. Těsto je kynuté z žitné chlebové mouky, vody, sušeného droždí, trochy cukru a sušeného sojového mléka. Náplň je mletý bílý mák povařený s vodou a sušeným sojovým mlékem, hnědým cukrem, skořicí, pomerančovou kůrou a kardamomem.
Dělala jsem je jen pro rodinu, takže jsem jejich vizuální podobu trochu odflákla. Až pak mě napadlo, že je asi budu fotit :-))
 
Koláče vydržely vláčné i třetí den. Dál už nevydržely, protože byly sežrány ;-p


Každého půl roku se dostanu do situace, kdy mě někdo staví do konfrontace a požaduje, abych tuhle svou praxi obhajovala, vysvětlovala a bránila se jeho předsudkům. Musím říct, že je mi to už velmi nepříjemné. To samé zažívá celá má rodina. Každý jsme dospělí, žijeme si vlastním životem, ale detox praktikujeme jako jedna parta. Často něco uvařím a dovezu to třeba bratrovi do práce, nebo on přiveze zase něco mně atd. Všichni to děláme proto, že nám to viditelně prospívá. Všichni do jednoho vidíme po skončení výsledky – úbytek kil, lepší pleť, zlepšení nebo vymizení akné, pružnější tělo, víc energie, méně se mastící vlasy, na jaře slabší průběh tzv. jarní únavy atd. Přesto do nás věčně někdo „šije“, ať už v soukromí nebo v práci.
Teď tomu nasadila korunu kamarádka mojí maminy. Znají se velmi dlouho, ona ví, že toto praktikujeme už dvacet let. A přesto má neustále pocit, že z pozice zdravotní sestry bude mamince kázat, jak si poškozuje zdraví a jak to není vhodné. A s těmito slovy před ní položí například taštičky z koupeného listového těsta s tou nejlevnější nutelou. Tato dáma sama je zářným příkladem, jak si dobrovolně huntovat tělo. Kouří jako fabrika, její strava se skládá z velké části z masa, vnitřností, bílého pečiva, knedlíků a podobných věcí. Zatímco naše mamina vypadá o 10-15 let mladší, než je, cholesterol, krevní tlak a všechny hodnoty má na jedničku, je štíhlá a z fleku by mohla předvádět módu pro zralé dámy.

Takže tak:-D








středa 26. března 2014

Jarní řasení

Jak jsem slíbila, je tu další hodnocení řasenek, které mě nějakým způsobem zaujaly.

Když je to jaro, sáhla jsem po výrazném obalu řasenky od Dermacolu. Jasně zelená první jarní travičky se prostě nedala přehlédnout.

Dermacol Nutri Lash Mascara

Řasenka slibuje vyživení řas a jejich optické prodloužení a pružnost. Dále tato řasenka údajně podporuje ukotvení řas a zabraňuje jejich vypadávání.
Kartáč, spíš než kartáček, tvořený pěti bublinkami mě docela vyděsil, ale rozhodla jsem se mu dát šanci. Prvních 6-8 dní byl ovšem problém někde jinde. Po vytažení z patrony byl kartáček obalený obrovským množstvím produktu a jen velmi špatně se mi dařilo ho otřít hrdlo patrony. Nakonec jsem musela přebytečný produkt z kartáčku setřít papírovým kapesníčkem, což mě netěší, protože to je plýtvání. Po těchto počátečních nesnázích už řasenka fungovala dobře. Neslepuje řasy, opravdu je zanechává pružné a ne nepříjemné tvrdé jako některé jiné řasenky. Řasy rovnoměrně potáhne tuší až ke konečkům a zachytí i maličké dorůstající řasy. Jediný problém nastává u vnějšího koutku, kam se takhle robustní kartáček prostě nedostane. Mohla jsem si vykroutit zápěstí, ale nic. Tedy další menší nepříjemnost.
Na druhou stranu musím říct, že se řasenka neobtiskává na spodní víčko, ani nedělá během dne šmouhy pod očima. Dokonce přežila i jemný deštík. Dobře se odličuje.

Nakonec mě čekalo překvapení. Za účelem recenze jsem si konečně pečlivě prostudovala popisek na webu Dermacolu a uvědomila si, že mi nějak záhadně přestaly padat řasy. Tedy toho jsem si všimla už před časem, ale teprve teď jsem si dala dohromady, že se to časově kryje s používáním této řasenky. Tak nevím, zda je to náhoda, nebo zda řasenka opravdu tak dobře funguje. Ostatně, to zjistím, až řasenku vypotřebuji. 

Shrnutí: Líbí se mi tuš jako taková, protože řasy opravdu zanechává pružné a nedělá z nich tuhé bodliny, krásně je potáhne a nerozmazává se. Zapracovala bych na kartáčku, aby se na něj ze začátku nechytalo tak velké množství tuše a zúžila bych jeho špičku, aby se dostal i k vnějším řasám.

Jako další jsem vyzkoušela dvě řasenky od korejské značky Missha

Missha Style 4D a 3D Mascara


4D (na fotce dole)
Tuhle jsem zkoušela jako první. Kartáček má zajímavý tvar – je úzký a štětinky jsou srovnané do tvaru čtverce. Na fotce to bohužel není vidět, musela bych mít aparát na makro focení
:-( Každopádně jsem ji chtěla vyzkoušet právě kvůli tomuto zajímavému kartáčku.
Řasenka má sušší konzistenci, což mě trochu zarazilo. Nanáší se poměrně dobře, jen je taková víc vosková. S kartáčkem se pracuje velmi dobře, nanáší tuš tam, kam má a nepatlá ji různě na kůži :-) Řasy potáhne rovnoměrnou tenkou vrstvou až ke špičkám.
Ovšem tahle řasenka není nic pro milovnice dramatického vzhledu. Vytváří opravdu jemný, spíš přirozený, vzhled. Krásně se s ní nalíčí spodní řasy. Nedělá šmouhy pod očima a nerozmazává se. 

Shrnutí: Tahle řasenka vám nedá nic, co už nemáte. Neprodlouží, nezhustí. Prostě jen zvýrazní vaše vlastní řasy. Pokud toužíte právě a jenom po tomhle, je to řasenka pro vás. Navíc se snadno odličuje a je za rozumnou cenu.

3D
Tahle řasenka má štětinky uspořádané do tvaru trojúhelníku. Chová se velmi podobně jako její sestra. Jen mám pocit, že řasy zvýrazní o něco silněji a složení nemá tak voskové.
Jinak jsou si obě dost podobné. 

Shrnutí: Kdybych si měla vybrat, asi bych zvolila variantu 3D.

To je pro tentokrát vše a já se vydávám na lov bezbarvé pečující řasenky, tzv. Kondicionéru na řasy. Všude mají různé gely, ale málokterý je opravdu vyživující a řasám něco „dá“. Navíc pro mě nepřichází v úvahu různé složky na podporu růstu. A protože mám určitý cenový limit, který nechci překročit, nebude to asi snadné. Nu, uvidíme.


neděle 16. března 2014

Jak nezešílet z jarních trendů? Aneb leze na nás jaro.

Letos na jaře by se člověk při pohledu na fotky z módních přehlídek hnedle vylekal. Na člověka vybafnou bledé tváře s chorým zelenkavým pohledem, plastově oranžovou pusou přes celý obličej, nebo děsivě modrými stíny, o kterých jsme věřili, že je už dávno odnes čas. Odnes, jenže ony se vrátily oknem. Co si s tím počít a dá se v tom vůbec vyjít na ulici? Ale tak, při pohledu na některé dámy člověk zjistí, že vyjít se dá v čemkoli. Ovšem někdy platí, že s čím člověk zachází, tím také schází. Na to by si měly dát pozor hlavně dámy, které už mají do jarní květinky daleko a opravdu by mohly působit sešle.

Oranžové rty

Na přehlídkách a prezentacích se objevila zjevení bez makeupu, jejichž rty přímo řvaly matnou oranžovou a dost sugestivně mi připomínala oranžový plast, ze kterého bylo za dob mého dětství vyrobeno téměř vše. Kdo chce vypadat jako plastová kachnička do vany? 
Není to tedy nic, co by vypadalo přitažlivě. Ale pokud to vezmeme pouze jako inspiraci a nepoletíme do obchodu pro krycí matnou křiklavě oranžovou rtěnku, už to není taková hrůza.
Matná oranžová totiž málokomu sluší a na málokoho se hodí. Krycí oranžová vyžaduje dokonalou a jemně zářivou pleť (proto je lepší nepřehánět to s pudrem), minimální nalíčení očí (řasenka a jemná linka postačí) a bohužel taky vhodný typ. Opravdu signální oranžová sluší jen určitým typům bledých černovlásek nebo severských platinových blondýnek, a to ještě jen malému procentu z nich. Je to jako u všech nepřirozených barev na rty. Znáte někoho, kdo se narodil s oranžovými (hnědými, bronzovými, fuchsiovými...) rty? Já tedy ne. Možná tak na jiné planetě.
 
Proto raději sáhnu k jemným odstínům oranžové s lehkým leskem. Mandarinková bude slušet chladnějším typům, broskvová teplejším. Kompromisem je lososová, což je vlastně odstín smíchaný z oranžové a růžové. Ta podle intenzity sluší většině typů.
A pokud bych si přeci jen nevěděla rady, sáhla bych raději po barevném balzámu nebo lesku, než po klasické rtěnce. Přeci jen je to méně intenzivní forma.

P.S. A přimlouvám se za zrzky: necpěte nám tu krycí oranžovou. Vypadáme v ní jako jeden rezavý flek a navíc ještě zdůrazňuje pihy. A například já osobně odmítám vypadat jako kropenatá slepice, i když se velikonoce pomalu blíží ;-)

Modré oční stíny

A zase nám to na přehlídkových molech pořádně naložili. Některým modelkám pod nánosem šmolkově a denimově modrých stínů až klesala víčka :-(
Modré stíny přes celé horní víčku (nebo hůř, kolem celého oka) už dost dlouho platí jako značka špatného vkusu a levných holek. Do této kategorie se asi nikomu zrovna nechce.
Proto beru i tenhle trend spíš jako doporučení a inspiraci. 
Modrá může být v jarním líčení zastoupena třeba tekutou linkou na horním víčku nebo jemnější linkou kajalovou či obyčejnou tužkovou :-) Já osobně k tomu přidávám černou nebo šedou linku mezi spodní řasy, abych neměla modrou barvu kolem celého oka. Na mých modrých očích to vypadá dost divné. Působí to pak jako rozostřené, máznuté oči. Takový lehce mimózní až feťácký pohled :-pp
Modré stíny je lepší používat s mírou, Buď na horní pohyblivé víčko v kombinaci s neutrální šedou do ohybu, která modrou ohraničí, aby nepůsobila jako monokl. Nebo do vnějšího koutku v kombinaci s tělovou nebo třeba lehounce zlatavou či narůžovělou na celém pohyblivém víčku.
Vyhnula bych se použití modrých stínů (i v různých intenzitách) na celé líčení a kolem celého oka. Opět to působí levně, asi jako pouliční pracovnice po boji s konkurencí ;-)

Zde musím závistivě poznamenat, že černooké tmavovlásky tu opět mají výhodu. Na světlých očích nevypadá modrá zdaleka tak dobře :-(

Pastelové barvičky

K jaru patří jemné odstíny kvetoucích krokusů a šťavnatých prvních výhonků. Proto se každý rok vrací i v líčení. Bohužel jsou to svou povahou barvičky chladné a tak většinou nesluším teplým barevným typům. Zato taková švédská blondýnka v nich vypadá jako jarní víla, co právě vyskočila z kalichu nějakého jarního květu. 
I s pastelkami je třeba zacházet opatrně. Celé oko natřené na odstín lila nevypadá úplně přitažlivě. Spíš to vyvolává asociaci na souchotiny nebo minimálně jarní alergii.
V rámci jednoho líčení je možné jednotlivé pastelky kombinovat a vytvořit tak prolínající se duhu. Například zelenkavá na pohyblivé víčko, jemně žlutá do vnitřního koutku a lososová nebo lehounce oranžová do vnějšího. To vše pěkně rozetřít, aby nebyly viditelné přechody. Tenhle styl snese i světlý hřejivý typ slečny nebo paní :-)

I u jemných pastelových odstínů je dobré dodržovat pravidlo intenzity líčení – tedy buď výrazné oči nebo výrazné rty. K duhovému líčení očí postačí jemný lesk na rty.

S trendy v líčení to je jako se vším, co se týče módy. Lepší je vzít si z nich to, co nám sluší a trochu ubrat na intenzitě, než všechno kopírovat do puntíku a riskovat, že budu vypadat jako klaun na cestě do nedaleké školky.



úterý 11. března 2014

Pohled zpět pro ortodoxní Lusháky

Pro ty, kteří během celého roku vyměňují a shání limitované výrobky Lush nehledě na roční období, je tu ještě ohlédnutí za zimní kolekcí. 

Melting Snowman
Tohohle rozbředlého panáčka už jsem měla, když světlo světa spatřil poprvé, tehdy ještě se zázvorovým nosem. Loni mě odradila jeho inovace v podobě poněkud kafrového „zápachu“. Ale letos jsem neodolala, protože byl příliš roztomilý. Svou roli hrála taky jeho mrkvičenka, která byla vyrobena z velikonoční bublinkové mrkve. 
Sněhuláček se rozpouštěl pomaloučku polehoučku a než to měl za sebou, byla jsem totálně zfetovaná. Skořice, hřebíček, pomeranč, limeta a k tomu kakaové a bambucké máslo a čokoládové knoflíky...učiněná vánoční pochoutka. Pořádně mě v lednovém mrazu rozehřála, až se mi z vany nechtělo. Tělo jsem měla promazané a provoněné jako z nějakých orientálních lázní. A koupelna voněla ještě dva dny. 

Shrnutí: Pořádná dávka orientálních koření, takže pozor. Pokud je u vás doma někdo nemusí, mohli byste dopadnout jako já („Co to tady smrdí? To je jak mast na beďary“).

(Vysvětlení: kdysi jsem měla hřebíčkovou mastičku na akné od Shahnaz Husain).

Star light Star bright
Když jsem ucítila tu vůni, prostě jsem tuhle rozpustilou hvězdu musela mít. Nehledě na to, že mi třpytky v koupeli většinou dost vadí. Ta vůně mi totiž připomíná anglické bonbony Sherbet Lemons, neboli špatně přeložené heslo do Brumbálovy pracovny (nikoli citronová zmrzlina, ale právě tyhle cucavky). 
Nedívala jsem se na složení, ale tu vůni mívá většinou na svědomí aroma olejíku Litsea Cubeba.
Pro první koupel jsem uloupla jen dva cípy téhle stříbrné hvězdičky a dobře jsem udělala. Dlouho trvalo, než se v koupeli rozpustily a voda byla mastná až až. Stačilo by mi i méně.
Koupel mě tedy náležitě promazala a zfetovala mojí oblíbenou vůní. Ale třpytky byly opravdu všude. Na svých černých nehtech jsem najednou měla stříbrné rojení, vanu jsem vyplachovala několik minut a už několik dní mám třpytky na ručníku, na županu, na ložním prádle, na oblečení...prostě všude. To je holt následek toho, že jsem z vany vylezla jako opravdová hvězda :-)) Vypadala jsem trošku jako ti stříbrní tanečníci v alobalu ze slavnostní zakončení olympiády :-))
Shrnutí: Ten stříbrný sajrajt bych si odpustila. Přeci jen Ace Frehley není můj oblíbený kytarista. Ale ta vůně!


Zlaté Fun
Musela jsem ho mít kvůli té nádherné vůni. Třpyt jsem opět byla ochotna vydržet. Těšila jsem se na vanu plnou nádherně vanilkové pěny. Ale ouha. Pěny bylo nezvykle málo a rychle splaskla. 
Na vlasy si s těmihle barevnými modelínami netroufám, protože mám poslední dobou dost rozdivočenou vlasovou pokožku. A do sprchy radši taky ne. Už se vidím, jak honím kousíček modelíny po vaně a snažím se zabránit jeho uprchnutí do výlevky :-))
Z vanilkové koupele jsem vylezla docela vysušená a zklamaná z toho, že vůně ani pěna moc dlouho nevydržely.
Shrnutí: No dobře, tak jsem to aspoň zkusila.

Luxury Lush Pud
Jedná se o tradiční koupelovou bombu Twilight, ovšem ve vánočním podání. Miluju levanduli a Twilight jsem dosud nezkoušela (ostuda, já vím). Takže jsem si tenhle zvláštně kropenatý pudink musela přihodit do košíku taky. 
Ve vaně rozpoutal psychedelický tanec pastelových skvrn. Trochu to připomínalo obraz nějakého šíleného malíře. Nakonec se vana proměnila v temně fialovou koupel, ve které jsem si připadala jako pořádně ospalá upírka. Levandule dělá svoje.
Shrnutí: Oproti sprchové gelu Twilight, se kterým jsem už měla tu čest, se mi zdála vůně balistiku méně nasládlá a trochu těžší. Z vany jsem se vypotácela docela omámená a přesunula se rovnou pod deku. Tuhle bombu by měli přejmenovat na Sněhurku, spala jsem po ní jako po kouzelném jablku.



 Tak a teď už se těším na jarní vonění :-D

neděle 2. března 2014

Misshkování

Od otevření pražského obchodu Missha jsem se stačila pomaloučku polehoučku zásobit. Jak jsem s produkty zakoupenými v ČR spokojena?


Natural Cleansing Puff with White Clay
Přírodní konjaková houbička s bílým jílem

Tahle legrácka mě tak zaujala, že jsem si ji musela koupit. Jedná se o houbičkou určenou na mytí obličeje. Jemně masíruje, šetrně odstraňuje odumřelé buňky a omezuje výskyt mikroorganismů na pleti. Je „napuštěná“ 10% bílého jílu, takže pomáhá odstraňovat přebytečný maz z povrchu pleti.
Houbička se doporučuje použít k mytí obličeje jak samostatně, tak s jakýmkoli mycím gelem nebo krémem. Po každém použití je třeba ji důkladně propláchnout, vyždímat a pověsit na místo, kde není příliš suchý vzduch. Pověšením se zabrání efektu smradlavého ručníku ;-) Účinné látky v houbičce vydrží asi 2-3 měsíce pravidelného používání.
Když jsem si ji přinesla domů zabalenou, překvapilo mě, že byla po rozbalení navlhčená. Ale pak jsem si samozřejmě přečetla poučku, že se nesmí nikdy nechat úplně vyschnout. Houbička nijak výrazně nevoní a působí prostě jako mořská houba na mytí. Hned po prvním mytí jsem ovšem poznala rozdíl. Nejdřív jsem si obličej umyla svým obvyklým mycím gelem a pak ještě promasírovala houbičkou a pleť opláchla. Okamžitě jsem měla hladkou důkladně vyčištěnou pleť, která čistotou skoro „vrzala“ :-) Teď už houbičku používám rovnou s mycím gelem – navlhčím houbičku i pleť, na pleť nanesu malé množství mycího gelu a pak pěkně napěním a masíruju houbičkou.
Shrnutí: Po třech týdnech používání ráno i večer musím konstatovat, že i když se mi původně zdála jako zbytečnost, změnila jsem názor. Pleť je čistší a hladší, velmi se omezil výskyt pupínků a černých teček. Příště ze zvědavosti zkusím tu s černým jílem. Ta je určena na aknózní a mastnější pleť.

Super Aqua Perfect Cleansing Tissue
Hydratační odličovací ubrousky

Další z produktů, které mě velmi zaujaly. 40 jemných hydratačních ubrousků, které příjemně voní a pleť okamžitě osvěží. Po dlouhém dni, kdy se dopotácím domů unavená a s ulepeným pocitem na obličeji, jsou tyhle ubrousky požehnáním. Vážně mě překvapilo, jak moc mě osvěžily a jak dobře odlíčily makeup. Pleť zůstala čistá a znatelně hydratovaná. Navíc jsem měla až do rána pleť jakoby hladší a víc provlhčenou.
 
Shrnutí: Zatím jsou to první odličovací ubrousky, které jsem od téhle značky zkoušela a jsem nadšená. Zdají se mi stejně dobré jako moje obvyklé heřmánkové od Yves Rocher z řady Calmille, nebo ještě o ždibíček lepší :-)

Plátýnkové masky
Od své první návštěvy pražského obchodu Missha v pasáži Alfa na Václaváku jsem si stačila udělat slušnou zásobu těchhle masek. Maska s aloe, se zeleným čajem, s tea tree výtažkem, s granátovým jablkem, s kyselinou hyaluronovou, s kolagenem, s kaviárem, s medem....Většina z nich se ani nedočkala focení :-)) Všechny, které jsem až do teď vyzkoušela, mají jedno společné, mou spokojenost. 
Člověk si umyje obličej, dočistí tonizační vodou a pak si na obličej pečlivě rozloží tenhle látkový ksicht. 10-15 minut děsí okolí v poloze a podobě mumie a pak se ze staré vykopávky vyloupne krasavice. No vážně, vyzkoušeno i na mé matce :-p
Po sejmutí masky stačí do pleti vmasírovat vše, co zůstalo na jejím povrchu a po 10-15 minutách nanést svůj obvyklý noční krém.
Každou masku jsem po prvním použití pečlivě složila a uzavřela do igelitového sáčku. Takhle mi vystačila ještě na jedno až dvě další použití. Při posledním použití jsem si zmuchlanou maskou ještě natřela krk, ať si nemyslí, že na něj zapomínám. Protože jsem nechtěla riskovat vyschnutí masky, udělala jsem si z každé jakousi kůru, kdy jsem ji použila dva nebo tři po sobě jdoucí večery. Nicméně, pokud maska přeci jen trošku proschne, je možné ji na obličeji postříkat mlhou minerální vody ve spreji, aby se zbývající účinné látky ještě uvolnily.
Shrnutí: Mám novou zábavu, dělat ze sebe mumii. Protože tahle legrace za to stojí. Po každé masce jsem měla mnohem hladší, hydratovanější a jakoby čistší pleť a po každé z nich se asi na týden výrazně omezil, nebo dokonce vymizel, výskyt aknózních projevů.

Kromě takovýchto „blbostiček“ na péči o pleť jsem se rozhodla zkoušet ještě další produkty, které jsou na našem trhu trošku raritami.
Jako první přišel na řadu:


Magic Eyechange
Tedy Kouzelný roztok na proměnu sypkých očních stínů v tekutou linku.

Pro člověka jako já, který je fanatickým sběratelem minerálních stínů, je to učiněné požehnání. Stačí na čistou vizážistickou paletku nebo klidně jen na hřbet ruky kápnout tuhle vodičku, přidat štěteček obalený práškovými stíny a zamíchat. A okamžitě můžete malovat linku. Je třeba pracovat rychle, protože roztok rychle zasychá. Intenzitu barvy si můžete regulovat tím, jak hustou „kašičku“ si namícháte. 
Linka se mi kreslila dobře, nebyla přerušovaná a hlavně (!) držela. Žádné drolení nebo olupování během dne. Nic ze mě neopadávalo a přitom jsem linku večer snadno odlíčila obyčejným odličovačem.
Shrnutí: Protože mám spoustu tmavých minerálních stínů, které se na denní nošení moc nehodí, je tahle magická lahvička přesně to, co jsem potřebovala. Takže už nějakou dobu míchám jako divá a věčně jsem různě zlinkovaná :-)

The Style Mono Touch Shadow (Cream)
Pudrovo-krémové oční mono stíny

Tyhle stíny jsem koupila pro maminku, která takovéhle odstíny používá k rozjasnění vnitřních koutků a doprostřed horního víčka. Na fotce je krásně vidět, jak jsem je rozmázla :-)
Jsou opravdu krémové, ale na víčku se neusazují do záhybů tolik, jako klasické mastné stíny.
Shrnutí: Tahle barvička baletních střevíčků obsahuje hojné množství stříbřitých třpytek, takže se hodí spíš na večerní líčení. Několikrát jsem maminku potkala s líčením á la víla Zvonilka – třpytivý prášek všude :-)) Takže opatrně.
P.S. I když by se to podle fotky mohlo zdát, žádné míchání s kouzelným roztokem nepotřebují, krémové jsou tak akorát ;-)

To by bylo pro začátek všechno. Recenze dvou Mišáckých řasenek bude součástí řasenkového blogu, který chystám.


pondělí 24. února 2014

Vysátá do krásy


Tentokrát se s vámi podělím o proceduru, kterou jsem si naordinovala v rámci jarního návratu do kondice.
Už delší dobu jsem si připadala unavená a moje křivky si začaly záhadným způsobem nárokovat poněkud víc prostoru. A protože nesnáším, když je mi těsné oblečení a když si připadám odulá a zatuhlá a vůbec tak nějak vygaučovaná, naordinovala jsem si lymfatickou drenáž ve svém oblíbeném salonu.
Tuhle kůru jsem absolvovala už před několika lety a výsledky mě doslova nadchly. Celkově jsem zeštíhlela (a to i v obličeji), byla jsem ohebnější (což jsem poznala hned při pravidelném cvičení jogy) a poprvé v životě jsem byla se svým tělem spokojená.

Opět jsem se tedy objednala na přístrojovou lymfodrenáž mučícím přístrojem jménem Starvac a následný zahřívací zábal.

Celá kůra slibuje následující výsledky:
odbourá podkožní tuk
zmírní celulitidu
zeštíhlí nejen ošetřované partie, ale celého člověka
zpevňuje ošetřované partie
zlepšuje činnost lymfatického systému a povzbuzuje tok lymfy
díky tomu se z těla odvádí škodlivé látky a tělo se pročišťuje.

Když člověk do salonu přijde vyzbrojen pěkný prádélkem a co nejmenšími kalhotkami typu niťka mezi půlkami, je to z počátku trochu zvláštní pocit. (Zvlášť pro někoho jako já, kdo považuje za vrchol sebeodhalování krátký rukáv). Ale časem se to poddá, je to trochu jako chodit k doktorovi.
Kosmetička vám nejprve hlavicí s pod tlakem povzbudí lymfatické uzliny. Tedy jakýmsi maličkým vysavačem vám nasaje kůži tam, kde se pod ní skrývají dotyčné žlázy (na krku, v tříslech atd.) Pak si na vás vezme štětku a pěkně vás natře zahřívacím krémem. Na výběr bývá buď skořicový nebo chilli, já jako starý mazák už dávám chilli :-p Načež začne ta správná legrace. Na řadu totiž přichází větší hlavice, která vám bude pěkně nasávat ty vaše zpropadené polštářky, muffin topy a madla lásky a pořádně vás vyžehlí. No, nejdřív si připadáte trošku jakoby vás valchovaly. Dámy v salonu musí mít z té práce už docela pěkně bicepsy :-)) To samé se pak opakuje v leže na břiše. Když má člověk zvalchované celé tělo (nebo zvolené partie), vypadá jako právě uvařená langusta.
Načež celou tu langustu ještě jednou pěkně promáznou a pevně zabalí do fólie, aby se uležela a byla z ní chutná šťabajzna. Můžu vám říct, že být naložena v chilli není zrovna žůžo. Už vím, jak se cítí kuřecí stehýnka. Ale protože moje stehýnka byla spíš vepřová, nechala jsem si to pálení líbit. Vždyť je to pro dobrou věc :-)

Po půl hodince vás rozbalí, vy ze sebe setřete zbytky krému a můžete se odebrat domů. Když jsem na tyhle kůry chodila, bylo venku většinou pod nulou, ale mně ještě dvě hodiny po zákroku zima nebyla. Spíš naopak. Ale to je dobře, papričky pracují ještě přes čas.

Při první kůře před několika lety jsem absolvovala 11 zákroků, teď mi stačilo 5. Chodí se 2x až 3x týdně a během celého procesu je třeba dodržovat pár zásad. V den zákroku nepít kávu, protože ledviny a ostatní orgány mají dost práce i bez toho. Naopak pít hodně vody, aby se všechen ten nežádoucí materiál pěkně odplavoval. A jíst lehce, abychom si nesabotovali výsledky.
Člověk může být unavenější než jindy a je možné, že má potřebu chodit dřív spát. To je v pořádku, tělo maká a ti permoníci z vaší úklidové čety si potřebují po tvrdé práci pořádně dáchnout.

I tentokrát se výsledky dostavily. Po dvou zákrocích mi už byly kalhoty pohodlnější a na konci mé kůry mi už dokonce trochu plandají :-)
Co na sobě může člověk během celého procesu pozorovat?
U každého je to jiné. Příznaky se můžou podobat klasické detoxikační kůře. Takže silnější a zapáchající pocení, akné a mastnější pleť, silně zapáchají výměšky...prostě čištění všemi směry.
Pokud máte citlivější pleť, můžou se vyskytnou modřinky. Mně například vždycky po zákroku problematická místa trochu „otečou“, takže mi chvilku trvalo, než jsem pochopila, že je to mírné zhmoždění tkáně a nemám plašit, že z toho tloustnu :-))

Po absolvování první kůry jsem měla poprvé v životě ploché bříško, hodně mi zeštíhlel obličej a prsty (začaly mi padat prstýnky), zjistila jsem, že mám klíční a pánevní kosti (jé, hele) a zažila jsem první léto, kdy mi bylo v mém těle dobře. Kolem boků jsem zeštíhlela asi o 3-4cm a kolem každého stehna asi o 3cm. To bylo po těch 11 kůrách.

Teď jsem se vrátila do své původní kondice, z čehož mám velkou radost :-D

Někdy se doporučuje chodit na tzv. udržovací zákroky jednou za měsíc. Dodržovala jsem to asi rok. Pak mi kosmetička jemně naznačila, že hlavice už na mě nemá co nasávat :-)) Nojo, když něco dělám, dělám to pořádně. Tak jsem si dala oddech.
Ne, že bych byla tak hubená, ale mám atletickou postavu a silnou kostru, takže ze mě čouhají kosti dřív, než z normální ženské :-p

Jestli bych přístrojovou lymfodrenáž doporučila?
Vzhledem k tomu, že nesnáším tělesný kontakt, tak určitě. Takhle na mě šmatá přístroj a to mi nevadí.
Jestli to bolí?
Trošku. Asi jako řádná sportovní masáž.
Jestli to pálí?
Ano, ale dá se to v pohodě vydržet.
Jestli to k něčemu je?
No jasně! Proto jsem do toho šla znovu.
Jestli si to někdo musí odpustit?
Ano. Těhotné, ženy právě menstruující, náchylné na metličky a křečové žíly, dámy s vysokým tlakem, srdečními problémy, špatnou srážlivostí krve....A to je jen to, na co jsem si vzpomněla. Určitě se informujte přímo v salonu!

P.S. Pokud chcete vidět, jak celý proces vypadá, na webu pražského salonu Korunka najdete video.
(Samozřejmě ne se mnou :-p )

P.S. S. Rozhodně se nejedná o dietu a nezbaví vás to mnoha kil na víc. To už je jen na vás ;-)