středa 18. června 2014

Jak jsem poztrácela 20 kilo

Před létem se všude vyrojily články, jak zhubnout do plavek a člověk kolem sebe pořád slyší o nějakých dietách. A tak si říkám, že taky přidám svou trošku do mlýna.
Aneb jak jsem lehce v rytmu trvale zhubla.

Moje výchozí váha byla 73kg. Až tam mě dostaly léta neodhalené potíže se štítnou žlázou. Kdyby na to lékaři přišli, už když se potíže objevily, mohla jsem si ušetřit mnohé trápení během celého dospívání. Bohužel až lékařku, kterou mi doporučila kamarádka, napadlo: a nemáte něco se štítnou žlázou? Vždyť všechny příznaky tomu odpovídají.
A tak jsem se konečně mohla začít léčit a moje tělo prolomilo kletbu, která mu bránila zhubnout.
Jenže hubnutí nešlo samo, o to jsem se musela náležitě přičinit.

Začala jsem tedy zjišťovat, co je mému tělu nepříjemné, po čem se necítím dobře a co mi naopak vyhovuje. Na základě toho jsem si udělala stravovací plán. Pohybový nebyl třeba, protože pravidelné fyzické aktivitě jsem se věnovala od začátku puberty.

Během roku a půl se mi podařilo zhubnout 20 kilo. Stejná pravidla se snažím dodržovat dlouhodobě a tak si už sedm let držím stálou váhu. Stanovila jsem si následující body, které mi vyhovují a které se snažím stále dodržovat:

1, Vystoupila jsem z klubu televizních žroutů.
U nás se stále něco jedlo. Nerozhodoval pocit sytosti, ale chuť na „něco“. A když si člověk nevzal hned, později už nebylo. Začala jsem si jídlo ukládat do krabiček na později a snědla ho tehdy, kdy jsem měla skutečně hlad.

2, Přestala jsem jíst vycpávky.
Sušenky, čipsy, „čokoládové“ tyčinky...Všechno to, co nepovažuju za skutečné jídlo a co způsobuje rychlý vzestup hladiny cukru v těle a následný strmý pád. Následovaný vlčím hladem. Takže už žádné vycpávání těla smetím a žádný „vlčák“.

3, Přestala jsem jíst, když se jíst „mělo“.
Tedy v čase snídaně, oběda a večeře, kdy jedli přece „všichni“. Hlad nehlad. Začla jsem jíst tehdy, kdy jsem Já měla hlad, ne když se řeklo.

4, Poslední jídlo jím nejpozději v šest večer.
Prostě proto, že to mému tělu tak vyhovuje. Jinak mi bylo často zle, budila jsem se v noci s nevolností, nebo jsem „jen“ špatně spala.

5, Přestala jsem jíst věci, které mi nedělají dobře.
Bílá mouka a bílý cukr, po kterých jsem unavená, oteklá a mám akné.

6, Začala jsem víc dbát na množství zeleniny ve stravě.
Zeleninu miluju, jen jsem si dřív tak neprosazovala její přítomnost v lednici. Teď si nakupuji sama, takže mám situaci mnohem snazší. A nemusím vysvětlovat, proč je k večeři „jenom“ salát. Protože já ho miluju! (A není „jenom“, dávám do něj další věci jako sýr, vejce, luštěniny, nebo třeba tofu).

7, Přestala jsem jíst dezerty.
Ne, neděste se, nevzdala jsem se sladkých dobrůtek. Jsem jsem je přestala jíst až po jídle, ale jím je jako jídlo. Dort z kvalitních surovin, veganský špaldový závin nebo domácí zmrzlinu si klidně dám místo oběda. No a co. Každé dítě o tom sní a já si to dopřávám :-)

8, Jím do sytosti.
POUZE do sytosti. Nikoli do přežrání. Přestávám jíst v okamžiku, kdy jsem plná. A nezajímá mě, že na talíři pro Otesánka, který mi přinesli v restauraci, ještě zbylo. To už není pro mě, to je pro toho Otesánka. Buď si to nechám zabalit, anebo to prostě nechám. (To pokud nebylo jídlo nic moc).

9, Přestala jsem ze sebe dělat popelnici.
Odmítám něco jíst pro to „aby se to snědlo“ nebo „aby se to nezkazilo“. Nejsem kontejner na zbytky. A za tu nenáviděnou nadváhu mi to vážně nestojí.

10, Přestala jsem se starat o to, co je pro mě „dobré“.
Už neposlouchám dobře míněné rady, že mám jíst pořádné jídlo (třeba svíčkovou se šesti) a že nejíst večer není zdravé a že zelenina není jídlo a že se má jíst 5x denně a že a že a že....
Každý jsme unikát, každý máme jiné tělo, jiný metabolismus a jiný životní styl. 

A z toho vyplývá i to, že tyto moje tipy nejsou pro každého. Někomu můžou vyhovovat, někdo zjistí, že pro něj prostě nejsou.
Mně ale pomohly dosáhnout štíhlé postavy, ve kterou jsem od nějakých 11 let doufala. Posledních 7 let mám tělo, které opravdu odpovídá tomu, jak se cítím uvnitř. Tohle jsem konečně já.
A cítím se sama se sebou (a v sobě) dobře.


pondělí 2. června 2014

Bledá nebledá, bronzová nebronzová

Už zase se všude množí články o tom, jak se máme opálit a když se neopálíme, jak se máme potírat různými opékacími krémy a tónovat se do toho správného zabarvení. A už zase se nemyslí na ty, kdo se narodili jako bledé tváře a bledými tvářemi zůstanou, i kdyby se módní svět na hlavu postavil. Protože pokud by se pokusili dosáhnout kýženého opáleného vzhledu, stanou se z nich tváře rudé a to má do „zdravé“ barvičky zatraceně daleko.

A tak si říkám, že se podělím o pár tipů, které jsem během svého bledého života nasbírala.
Za prvé: nesnažit se zapadnout a nenechat se přemluvit k používání samoopalováku nebo bronzeru pro běžnou populaci. Protože pak člověk může dopadnout asi nějak takhle:
Zato když se člověk smíří s tím, že z něj žádná opálená gazela nikdy nebude, může to vypadat třeba takhle pěkně:

 
Cate je jednou z žen, které si svou bledost ponechaly a hrdě ji nosí. A nějaké řeči o sýratých nohách je nerozhází. Tak jsem bledá, no a co? Bývaly doby, kdy to bylo naopak žádoucí a i v současnosti by za takhle bledou pleť Asiatky a Indky platily jak mourovaté.

Jak tedy dodat obličeji jemný letní prosluněný nádech, aniž bychom skončily s rezavými dálnicemi na tváři?
Jedním z nejdůležitějších kroků je vybrat správný produkt, kterým toho dosáhneme.

Může to být buď bronzer, který je ale velmi jemný a hodí se pro bledulky. Odstín by neměl být do rezava ani vyloženě do zlatova a neměl by obsahovat třpytky, nebo pouze minimálně. Takový je třeba půlený bronzer na obrázku vlevo dole.
 
Pokud jsme opravdu bledé a navíc máme pleť s chladným podtónem, případně navíc zarudlé flíčky nebo třeba fialové kruhy pod očima, je lepší bronzer vynechat a sáhnout po obyčejném pudru. Takový pudr by měl být o dva odstíny tmavší než naše pleť. To úplně stačí. 
Bronzerem nebo tmavším pudrem pak jemně zvýrazníme místa, na která dopadá slunce, takzvané sluneční římsy, nebo jej můžeme použít ke konturování tváře. Takže zvýrazníme lícní kosti, spánky, bradu, hřbet nosu (nebo naopak jeho strany, když chceme spíš konturovat). Střed obličeje by měl vždy zůstat v naší přirozené barvě, tedy světlý. 
Já osobně používám buď Soft Bronzer nebo Viki's Radiant Creation, což jsou minerální produkty od Everyday Minerals. Bronzer je matný a opravdu má jemný odstín, Viki má trošinku jemných třpytek. Obojí používám ve stopovém množství, takže vždycky pořádně oklepu štětec.

Anebo můžeme použít jemný tónovací nebo bronzující krém či gel a smíchat ho se svým běžným makeupem, BB krémem nebo jen s denním krémem. Tím ovšem obličej lehce ztmavíme. Takže to už je trochu odvážnější varianta. Já osobně používám Summer Glow Tan Enhancer od Oriflame. Ten má jako bonus SPF 15, což je pořád lepší než nic ;-) Příjemně mi voní, je lehounce třpytivý a trošinku chladí. Kapku o velikosti hrášku vmíchám do svého BB krému a je hotovo.



 
Čímž se dostávám ke třetí možnosti. Pokud netoužíte po bronzu nebo nádechu jemného opálení, můžete pleti dodat jen trochu slunečního jasu. Stačí smíchat kapku tekutého rozjasňovače se svým makeupem nebo BB krémem. Ale opravdu jen trochu, jinak hrozí nebezpečí, že budete vypadat, jak když jste právě vystoupily z kosmické lodi :-) Pokud jste chladný typ, můžete použít třeba High Beam od Benefit a pokud jste typ teplejší, kterému nevadí trochu zlatavější tóny, bude se na vás hodit Sun Beam od stejné značky. 

Pokud jde o líčení očí a rtů, opět bych se vyhnula vyloženě bronzovým a zlatým tónům. Na bledulích to často působí umazaně, světlé oči vypadají uplakaně a hnědavé a rezavé rtěnky bledulky často dělají starší.
Na oči bych použila béžovou s chladným podtónem, krémovou a barvu pěny na kapučínu :-) Já jsem moc spokojená se stínem Iced Mocha od Nyx, je to taková světlá kávová s jemným saténovým leskem. Jinak ale v létě používám spíš voděodolné tužky. Mám ráda lososovou nebo barvu růžového zlata a hlavně tyrkysovou. Tyrkysová linka na horním víčku to je v létě moje. A šedá na spodním.

Na rty se hodí opět lososová, případně u teplejších podtónů pleti i broskvová. To na letní líčení úplně stačí. Člověk nemusí vypadat, jako když se líbal s tím králem, co měnil ve zlato vše, čeho se dotknul :-))

 
A nakonec musím zmínit věc nejdůležitější, a to je ochranný faktor. I když se na nějaké líčení úplně vykašlete, mázněte si nejen obličej aspoň krémem s vysokým ochranným faktorem. Protože rudá není dobrá ;-)

středa 21. května 2014

Sladké mámení

Myslím, že už jsem se tu párkrát zmínila, že jsem milovnicí čokolády. A dokonce jsem možná zmínila i to, že mě neuspokojí nějaké sláďo páďo ze samošky, ale že potřebuju opravdickou čokoládu. Ne nějakou čokošku, koko, kokíno, nebo jak se všem těm přeslazeným věcem říká.

Nu a osud zase jednou vyslyšel mou touhu a do cesty mi přihrál degustaci čokolády přímo u zdroje. Tedy ne, že bych se rozjela do Wonkovy továrny na čokoládu, ale navštívila jsem útulný a i tak dost pohádkový obchůdek Choco Loves Coffee v Praze na Jugoslávské ulici.
Když mám cestu kolem, zastavím se na horkou čokoládu nebo si s sebou koupím aspoň malý sáček jejich vlastních pralinek.
No a právě v tomto obchůdku se degustace konala. Jakmile jsem vstoupila, připadala jsem si jako v jednom z kouzelných zákoutí Příčné ulice. Uprostřed obchůdečku starožitné židle a malinké stolečky na jedné nožce a za pultem kouzelná dvojice.
Každý si vybral, co bude ten večer pít a k tomu měl na stolečku karafu s vodou na pročištění chuťových buněk. No prostě zážitek pro profíky :-)
Během večera jsme postupně ochutnávali různé druhy čokolády z nejrůznějších částí světa a odrůd a různé intenzity. Dostalo se i na méně tradiční čokolády typu hořká s levandulí. Ke každému vzorku se nám dostalo informace odkud pochází, jakým způsobem byl vyroben a tak dále. Navíc se promítal doprovodný dokument o pěstování a zpracování kakaových bobů. Prostě nádhera.
Vyměňovali jsme si dojmy, každý z účastníků si mezi čokoládami našel svou favoritku. Například já jsem překvapila sama sebe, protože mi hodně chutnala 100% čokoláda. Asi proto, že byla kvalitně zpracovaná, takže se mi na rozdíl od předchozích zkušeností nestáhla pusa, ale naopak jsem ji měla plnou intenzivní čokoládové chuti.

Nakonec následovala dlouhá a zanícená diskuze, takže jsme celou akci přetáhli do pozdních večerních hodin. Kdyby mi nezacpali pusu několika svými vynikajícími pralinkami, nezavřela bych ji :-)) Před odchodem jsem samozřejmě musela ještě nakoupit, protože odejít s prázdnou prostě nešlo :-)

Musím uznat, že degustace pro mě byla úžasným zážitkem a mít ve svém okolí nějakého podobného čoko nadšence, neváhám mu účast na ní dát jako dárek. Člověk se dozví spoustu nových věcí o své oblíbené pochoutce, ochutná nepražené kakaové boby a nejrůznější netradiční čokolády. Vše ve vysoké kvalitě.

Shrnutí: Vážně jsem si to užila a mám v úmyslu podobný zážitek zase někdy zopakovat. Mňam :-)


neděle 11. května 2014

Absolutně Slastná Meditativní Relaxace

Kouzelná zkratka ASMR začíná přitahovat čím dál tím víc lidí. Většina na tenhle jev přišla docela náhodou a často dávno před tím, než se začal přetvářet v samostatnou disciplínu.
Správný výklad zkratky ASMR zní Autonomous Sensory Meridian Response = Autonomní Smyslová Meridiánová Odezva. Pro zachování počátečních písmenek se používá název Autonomní senzorická meridiánová reakce.

Tetička Wikipedie nám praví, že se jedná o fenomén charakterizovaný příjemným mravenčením v oblasti hlavy, zátylku a podél páteře, které se dostavuje v reakci na sluchové (a někdy i vizuální) podněty. 

Že to zní moc věděcky a že se to do blogu o kráse a kosmetice příliš nehodí? Právě naopak. 
S rozšiřováním fenoménu videí o kosmetice a líčení, se na YouTube objevil i tento jev, který si postupně začínal žit vlastním životem. Divačky i diváci po celém světě si všimli, že sledování některých těchto videí je pro ně mnohem příjemnější, než čekali. Tenhle typ videí natáčejí většinou dospívající dívky a mladé ženy, které žijí v bytě nebo domě s rodiči a sourozenci a čas na natáčení se jim většinou naskytne teprve pozdě večer nebo v noci, kdy je v domě klid a všichni spí. Jenže z toho důvodu musí při natáčení videa mluvit polohlasem nebo dokonce šeptat. A když sledujeme video, ve kterém dívčí (ale někdy i chlapecký) hlas tiše popisuje vlastnosti nějakého kosmetického produktu, rozbaluje obsah balíčku, šustí hedvábným papírem, cvaká víčkem od rtěnky nebo krému, našemu mozku se to pozoruhodně líbí. Spousta lidí se přihlásila k pravidelnému sledování videí některé dívky nebo slečny spíš díky formě než obsahu. Najednou jim bylo příjemnější sledovat videa právě té slečny, jejíž tichý hlasový projev v nich vyvolával příjemnější pocity, než třeba jasná hlasitá mluva některé profesionální vizážistky.
Bylo jen otázkou času, než si někdo položí otázku, proč. A pak už byl jen krůček k tomu, aby někdo začal natáčet videa právě s cílem vyvolat ve svých divácích a posluchačích tyto příjemné pocity.

Během posledních tří čtyř let se postupně začaly objevovat specializované ASMR kanály. Každý pojímá svá videa jinak. Někdo listuje časopisy nebo knihami a předčítá z nich, někdo popisuje kosmetické produkty a současně je předvádí na kameru. A někdo tvorbě těchto videí věnuje spoustu energie, vymýšlí hotová představení, kde se promění v kosmetičku, kadeřníka, očaře nebo maséra a dopřeje vám na dálku imaginární péči ve svém salonu.
Samozřejmě existují i videa, která už s kosmetikou nemají vůbec nic společného. Na YouTube najdete několik umělkyň (i umělců), kterým nestačí jen pouhé předstírání masáže nebo zaoceánské plavby. Místo toho si vymyslí celý imaginární svět a vtáhnou vás do něj tak, že se nemůžete dočkat další epizody. 
Někdo dělá pouze zvuková videa, kdy se vám na monitoru ukáže jenom sestřih několika obrázků a nejdůležitější je to, co slyšíte. Někdo věnuje přípravě videa spoustu času, sežene si rekvizity, nastaví osvětlení a oblékne si kompletní kostým. Takhle na vás může vykouknout třeba docela věrohodná zdravotní sestřička, která se vám chystá vyčistit mezizubní prostory. (I když zrovna zubařské téma bude spíš pro masochisty).

Obsah je ale často až na druhém místě, v první řadě jde o formu. Je důležité, aby hlas byl dostatečně příjemný a tichý, aby video obsahovalo dost příjemných zvuků typu švitoření ptactva, zurčení potůčku, šelestění listů, šustění papírů, poklepávání na krabičky, cvakání tužkami.....stačí si vybrat, každý je úchyl na něco jiného ;-D Takhle si můžeme užít nádhernou relaxační seanci u videa islandsky hovořící dámy v letech, která listuje ornitologickou příručkou, i když nerozeznáme vránu od kosa a islandsky umíme říct akorát tak Björk.

Když se to povede, člověk sedí s tupým výrazem před obrazovkou, zírá před sebe a je totálně mimo. A nebo už nezírá, protože zívá, usíná a pak se probouzí s klávesnicí na obličeji. Z toho důvodu doporučuji hypnotizovatelnějším osobám sledovat ASMR videa z bezpečí vlastní postele na tabletu nebo telefonu chytrákovi, který nám může maximálně vyklouznout na polštář a nehrozí zranění ani nám ani jemu ;-)

A k čemu je to vlastně dobré? Pokud se vám jako dostatečný důvod nezdá, že je to zatraceně příjemné, spoustě lidí to pomáhá i jinak. Tahle videa můžou člověku pomoct proti nespavosti, různým nervózám a neurózám, proti OCD (obsedantně kompulzivní porucha, aneb musím si vyčistit zuby přesně padesátkrát a stát při tom na jedné noze), a taky proti každodennímu stresu. Prostě se pěkně uvelebíte, někdo na vás mile špitká, necháte se unést příběhem nebo jemně zhypnotizovat příjemnými zvuky, na nic nemyslíte, v hlavě máte vykouřeno a je vám blaze. Levnější než tráva a ještě si nezasmrdíte byt :-))

Já osobně jsem si oblíbila Ilse, Holanďanku žijící v Kanadě, která se na svém kanále TheWaterwhispers věnuje hlavně šeptaným videím na různá nahodilá témata typu popisování sbírky starožitných suvenýrů po babičce. Ráda poslouchám Dánku, která vystupuje pod jménem Lilium a na svém kanále TheOneLilium nabízí šeptaná videa na nejrůznější témata včetně tzv. role play tedy předstírání různých rolí. Další kanál, který mě baví, patří Filipínce Charlotte na Fairy Char ASMR, která nabízí jak šeptané video blogy, tak role play videa na různá téma (jako zubní laborantka se dost věnuje i lékařským role plays). Moc příjemná a dlouhá videa dělá Violet na VeniVidiVulpes, která sice natočí novinku jednou za uherák, ale většinou to je pečlivě připravené a propracované video s různými příjemnými ruchy.
Ale ze všeho nejvíc mě uchvátila videa Liz, Američanky žijící ve Španělsku. Liz je ve skutečném životě velmi talentovaná spisovatelka a pro svůj ASMR kanál WhispersInBloom vymýšlí originální příběhy, kde vystupují tradiční postavy z pohádek anglosaského světa v netradičním pojetí. Všechny příběhy jsou velmi nápadité plné důvtipných detailů a narážek a Liz je vypráví tichým hypnotickým hlasem, nebo vystupuje přímo jako daná pohádková postava.

Samozřejmě, že na YouTube existuje mnoho dalších autorek i autorů ASMR videí, kteří si získali uznání a spousty věrných diváků. Stačí se jen podívat, co zaujme zrovna vás a z čeho budou právě vám „stát vlasy na hlavě“.
Mimochodem, vlasy, vedlejším účinkem poslouchání těchto videí je prokrvení vlasové pokožky a to by se mohlo vlasům náramně líbit ;-)

A teď mě omluvte, právě mi přišla obálka od nějaké Alenky, píše, že mě zve do říše divů.....





středa 23. dubna 2014

Aby pusa hebká byla

Poslední dobou jsem zjišťovala, že sehnat skutečně kvalitní a hlavně účinný balzám na rty není zase tak lehké. A tak jsem postupně nashromáždila docela slušnou balzámkovou sbírku ve snaze sehnat ten nejlepší. 

 
Moje kritéria byla jasná: balzám musí rty vyživit a hydratovat, nesmí mít nepříjemné aroma a na rtech nesmí zanechávat bělavý voskový povlak.
Jako první mi do oka padl balzámek od privátní značky drogerie DM.

Balea Intensiv
Na obalu se uvádí, že je určen pro suché rty. Obsahuje bambucké máslo a arganový olej, což byl pro mě jasný důvod ho vyzkoušet. Tyčinka je jasně žlutá a docela příjemně voní po oleji a včelím vosku. Hned po použití jsem měla na rtech příjemný pocit měkkosti, balzám se dobře roztíral.
Bohužel jsem po několika dnech pravidelného používání zjistila, že se na rtech usazuje právě ten nežádoucí a nehezký bělavý povlak. Rty byly skoro stejně vysušené jako bez balzámu, jen ty šupinky byly prostě opatlané bílým nánosem.
Shrnutí: Po prvotním nadšení se dostavilo zklamání. Takhle tedy ne :-(

Složení: ETHYLHEXYL STEARATE · RICINUS COMMUNIS SEED OIL · SYNTHETIC BEESWAX · HYDROGENATED PALM OIL · CERA ALBA · CANDELILLA CERA · BUTYROSPERMUM PARKII BUTTER · ARGANIA SPINOSA KERNEL OIL · AROMA · HIPPOPHAE RHAMNOIDES FRUIT EXTRACT · HELIANTHUS ANNUUS SEED OIL · CAPRYLIC / CAPRIC TRIGLYCERIDE · CI 40800 · CI 75470

Další přišel na řadu balzám od privátní značky parfumerie Marionnaud, který jsem před časem dostala k nákupu.
Marionnaud Nourishing lip care
I tenhle balzám má obsahovat bambucké máslo. Opět tedy vypadal nadějně. Na obalu nejsou další údaje o složení, takže nemůžu soudit, jak moc se liší od obyčejného nám všem známého jeleního loje, který se tu prodává už mnoho desítek let. Každopádně v jednom se mu podobá velmi, úplně stejně zapáchá. Je to přesně ten typický pach, která si pamatuju z dětství. Pudrovo-nasládlý pach, ze kterého se mi dělá nevolno. Prokázala jsem jistou míru statečnosti a balzám použila dokonce dvakrát. Ovšem to, co udělal s mými rty, ho okamžitě nominovalo na účast v dalším letu do koše. Do půl hodiny jsem měla rty totálně vyschlé, až se úplně krabatily.
Shrnutí: Účel toho balzámu mi zůstává utajen. Výživa nebo hydratace rtů to určitě není.

Další přišel na řadu balzám Tender Care lip balm od Oriflame.
Jedná se o jakousi variantu proslulého Zázračného kelímku Tender Care.
Obsahuje tedy včelí vosk, olivový olej a také olej z hadince (ne z hadice :-p ).
Balzám je bez barvy a téměř bez vůně. Velmi dobře se nanáší, rtům dodává jemný zdravý lesk. Za celou dobu používání jsem nezaznamenala ani náznak nějakého voskovitého povlaku. Rty zůstávaly jemně vyživené, a přitom neopatlané.
Shrnutí: Na to, že jsem od něj celkem nic nečekala, to bylo velmi příjemné překvapení.

Složení: OCTYLDODECANOL, RICINUS COMMUNIS SEED OIL, PENTAERYTHRITYL TETRACAPRYLATE/TETRACAPRATE, POLYETHYLENE, PENTAERYTHRITYL TETRAISOSTEARATE, ISOPROPYL LANOLATE, BIS-DIGLYCERYL POLYACYLADIPATE-1, ISODECYL NEOPENTANOATE, CERA MICROCRISTALLINA, CANDELILLA CERA, CERA CARNAUBA, SYNTHETIC WAX, PARAFFIN, CAPRYLIC/CAPRIC TRIGLYCERIDE, ETHYLENE BRASSYLATE, OLEA EUROPAEA OIL, CERA ALBA, ECHIUM PLANTAGINEUM SEED OIL, PROPYLPARABEN, BHT, TOCOPHEROL




Zlákala mě taky medová řada od britské značky Crabtree and Evelyn a balzámek Honey Lip Salve.
Obsahuje mimo jiné kokosový olej, olivový olej, bambucké máslo a med.
Je to maličká tyčinka, která se vejde i do té nejmenší kapsičky. Opravdu intenzivně voní po medu.
Velmi dobře se nanáší, rty jsou po ní měkké tak akorát, aby nebyly umaštěné. Žádný nepříjemný povlak jsem nezaznamenala. Jen ta medová vůně je opravdu silná.

Shrnutí: Raději si ho nechám na zimu, protože mám vážné obavy, že ta silná medová vůně bude přitahovat hmyz. A opravdu nejsem taková frajerka jako Scarlett Johansson, abych chodila s včelou na puse.


Kolem vánoc mě nadchla medovo-kaštanová řada od Yves Rocher, a tak jsem si kromě krému na ruce pořídila i malou tubičku balzámu na rty. 
 
Yver Rocher Nourishing Lip Balm
Balzámek obsahuje 99% přírodních složek a žádné parabeny. 16,5% složek je bio. Výrobek má certifikát ECOCERT. Neobsahuje minerální oleje a barviva.
Balzám jako takový je velmi příjemný. Jedná se o řidší krémík, který rty krásně zvláční a změkčí. Přímo cítím, jak rty hydratuje. Není mastný a na rtech netvoří žádný voskový povlak.

Shrnutí: Velmi příjemně mě překvapil a řekla bych, že jsem našla svého favorita.

Složení: SLOŽENÍ/ZLOŽENIE/INGREDIENTS:
CAPRYLIC/CAPRIC TRIGLYCERIDE • SESAMUM INDICUM SEED OIL* • OLUS OIL • CERA ALBA • TRIISOSTEAROYL POLYGLYCERYL-3 DIMER DILINOLEATE • HYDROXYSTEARIC/LINOLENIC/OLEIC POLYGLYCERIDES • RICINUS COMMUNIS SEED OIL • MEL • OLEIC/LINOLEIC/LINOLENIC POLYGLYCERIDES • GLYCERIN • HELIANTHUS ANNUUS SEED OIL* • MICA • CANDELILLA CERA • HYDROGENATED VEGETABLE OIL • AQUA • AVENA SATIVA KERNEL EXTRACT* • CASTANEA SATIVA SEED EXTRACT* • HYDROGENATED CASTOR OIL • SILICA • ALCOHOL** • PARFUM • LIMONENE • LINALOOL • CITRIC ACID • EUGENOL • BENZYL SALICYLATE • SODIUM BENZOATE • POTASSIUM SORBATE • CITRAL • GERANIOL • CI 7789

Nakonec jsem sáhla po dvou zabarvených balzámech.

Jeden je opět od Yves Rocher – Nourishing Lip Balm Chocolat Raspberry z vánoční řady.
Kolem čokolády podle mě ani nešel, ale když odhlédneme od tohoto malého nedostatku, je docela fajn :-)
Intenzivně voní po malinách, rtům dodává nádech malinové barvy, zjemňuje je a zvláčňuje. Je trochu tužší, ale roztírá se dobře. Nemám pocit mastných ani suchých rtů, barva drží docela dlouho.

Shrnutí: Příjemná varianta do kapsy nebo do kabelky třeba na výlet, když si nechci rty líčit rtěnkou, ale chci je mít trochu výraznější a hlavně hydratované.

Jako poslední jsem zkusila další balzám od Oriflame, Lip Spa Therapy v odstínu Natural Pink.
Jedná se o zabarvený balzám, s výživným jádrem. Mimo jiné má ochranný faktor 8.
Balzám má velmi jemnou ovocnou vůni, která není nijak výrazná ani obtěžující. Pěkně se roztírá a dodává rtům přirozený barevný nádech. Na výběr je několik odstínů podle toho, jakou vlastní barvu vaše rty mají. Balzám skutečně jen zvýrazní přirozenou barvu rtů a současně je příjemně vyživí. Dobře drží, není mastný, ani nevysušuje.
Shrnutí: Opět velmi příjemné překvapení. Líbí se mi celkový koncept, paleta přirozených odstínů i vůně.


Složení: OCTYLDODECANOL, RICINUS COMMUNIS SEED OIL, PENTAERYTHRITYL TETRACAPRYLATE/TETRACAPRATE, LANOLIN, PENTAERYTHRITYL TETRAISOSTEARATE, CERA MICROCRISTALLINA, CAPRYLIC/CAPRIC TRIGLYCERIDE, POLYETHYLENE, PARAFFIN, BIS-DIGLYCERYL POLYACYLADIPATE-2, CANDELILLA CERA, ETHYLHEXYL METHOXYCINNAMATE, CERA CARNAUBA, BUTYLENE GLYCOL, BUTYL METHOXYDIBENZOYLMETHANE, PARFUM, PANTHENOL, CANOLA OIL, PROPYLPARABEN, ROSA CANINA FRUIT OIL, BHT, TOCOPHEROL, CI 77891, CI 15850, CI 77491, CI 77492, CI 45410, CI 77499, CI 42090

Tam, kde jsem měla možnost, jsem vyhledala složení výrobku. Chci tak vyjít vstříc těm, které (a kteří) si hlídají určité složky, nebo mají nějakou alergii. Je to práce navíc, ne vždy se mi podařilo složení dohledat. Budu ráda, když mi dáte vědět, jestli se vám tenhle nový nápad líbí a jestli byste i do budoucna uvítali, abych v rámci možností u výrobků složení uváděla.

neděle 13. dubna 2014

Jak uvnitř, tak vně

V tomto článku bych se chtěla zamyslet nad něčím, co mě nepřestává překvapovat. Kolik lidí si vůbec neuvědomuje spojitost mezi tím, co do svého těla dáváme a tím, jak naše tělo (a pleť) vypadá.

Pokaždé mě udivuje, když si nějaká dívka, slečna nebo dáma stěžuje na svou pleť (na vrásky, ucpané póry, suchou nebo mastnou pleť či akné) a přitom si to nedá do souvislosti s tím, jak se stravuje.
Příkladem pro mě jsou třeba mladé Asiatky, které trpí těžkými formami akné. Často to není žádná legrace a ony opravdu trpí. Jejich pleť vypadá, jakoby se zevnitř vařila, tvář mají plnou zarudlých boulí, které jim deformují obličej a při sebemenším pohybu mimických svalů bolí. I po vyléčení jim na pleti zůstávají mapy zarudlých jizev. Tyhle dívky jsou z toho skutečně nešťastné, ničí jim to nejen pleť, ale i sebevědomí. Bohužel málokterou napadne, že to může mít souvislost s jejich touhou přiblížit se obdivovanému západnímu životnímu stylu, což jde ruku v ruce s pravidelným stravováním v západních fast foodech. Asijské tělo je v šoku, protože je po předcích zvyklé na úplně jinou stravu a neštěstí je hotovo. 
Pro další příklad nemusím chodit až do Asie. Spousta mladých dívek si tady u nás stěžuje na potíže s akné, na hrubou a mastnou pleť a přitom v jedné ruce drží cigaretu a ve druhé panáka nebo módní koktejl. Jakoby jim vůbec nedocházelo, jaký jedovatý koktejl do svého těla vpravují jak z cigaret, tak z alkoholických nápojů, energetických drinků a prefabrikovaného jídla.
Každý přece ví, že kouření nezpůsobuje jen zažloutlé nehty, ale i hrubou nečistou pleť a později i vrásky. Stejně tak je obecně známo, že alkohol oslabuje cévní stěny a výsledkem jsou popraskané červené žilky v obličeji, že vysušuje celé tělo a tudíž i pleť.
Podobné je to se stravováním. Spousta mladých dívek se krmí polotovary, sladkostmi nevalné kvality, které západní koncerny vyrábí speciálně pro „sociální východní blok“ (tedy ošizené a plné bílého cukru, margarínů a různých umělých náhražek). Prokládají to návštěvami u „U meka“ , vekami v igelitu a zapíjí barevnými limonádami. Může se pak člověk divit, že nemá krásnou čistou pleť? 
Poznala jsem to na vlastní kůži. Každý máme jiný organismus a tak neříkám, že se níže popsané musí projevovat stejně i u vás, ale berte to jako jeden z příkladů.
Velmi dlouho mi trvalo, než jsem zjistila, proč i v dospělosti stále trpím akné, a to i přes léčbu hormonálními přípravky. Až mě kamarádka, která trpí přecitlivělostí na bílou mouku a cukr, přivedla na myšlenku, zda náhodou nemám stejné potíže. Pokusně jsem tedy vyřadila z jídelníčku všechno pečivo s bílou moukou a pšenicí. Najednou jsem přestala být po jídle unavená a malátná a druhý den oteklá tak, že mě škrtil pásek u kalhot. Přestala jsem mít ráno opuchlé oči a pleť přestala mít nehezkou těstovitou strukturu s rozšířenými póry. Když jsem vyřadila i bílý cukr, akné během krátké doby vymizelo.
To bylo před několika lety. Teď to mám tak, že když dodržuji stravu bez bílé mouky a bílého cukru, mám pleť jako dospělá ženská. Když si někde dám bagetku, čokoládu ze supermarketu nebo nějaké sladké pečivo z dopékárny v samošce, druhý nebo třetí den mám obličej jako ve čtrnácti. Vlastně horší, protože se objeví i podkožní záněty jako cystické akné. Takový zánět se hojí dost dlouho na to, abych té bagetky pořádně litovala.
Nicméně jsem zjistila, jak takovýto stravovací přestupek zmírnit. Když si ještě ten den večer uvařím bylinkový jaterní čaj, následky nejsou tak hrozné.

Dalším příkladem je smažené jídlo. Naštěstí mi nikdy moc nechutnalo a pohled na něco mastného ve mně vyvolává nevolnost. Když si ovšem jednou za čas něco takového pustím do jídelníčku, okamžitě jsem odměněna mastnou pletí a mastícími se vlasy. Lesknu se jako „paní prasátková“. Vlastně to odpovídá poučce mého kamaráda: jíš (on použil jiné slovo) jako prase, vypadáš jako prase. Tedy poněkud vzletněji řečeno: jsi tím, co jíš.

Jistě, existují výjimky, které za svou pěknou pleť vděčí pouze genům a nerozhází je ani denně vepřo-knedlo-zelo a obden kachna se špekovými knedlíky nebo smažák a na to tři panáky a cígo. Jenže ne všechno je vidět a ani dotyčná nemůže tušit, zda se taková životospráva nakonec neprojeví někde uvnitř těla a zda neskončí s něčím mnohem horším než je „pouhé“ akné a černé póry.

Proč tohle všechno píšu? Než člověk vrazí do lékárny nebo drogerie, aby skoupil všechny drahé lahvičky proti akné, než se objedná k doktorovi, aby si nechal předepsat léky nebo hormony, měl by se zamyslet na tím, co do svého těla dává. A třeba nakonec nebude potřebovat ani lahvičky, ani léky. A to je podle mě jedině dobře :-)


čtvrtek 3. dubna 2014

Detoxové (p)ochutnání

Protože minulá ukázka mých jídel, která si připravuji během pročišťovacího období, měla úspěch, přidávám další. Detox jsem ukončila v neděli. Opět se cítím mnohem lépe než před ním. 1,5kg je pryč, jsem mnohem pružnější (což jsem zjistila při první yogové sestavě) a mám čistší pleť.

Jídla, která jsou vhodná pro mé detoxikační období, jsou veganská, ale při jejich přípravě musím dbát ještě na další aspekty. Nemůžu si tedy například v běžné veganské restauraci dát cokoli, protože se tam používá bílá pšeničná mouka, bílý cukr a jídla se mimo jiné smaží. Takže i tam si musím dávat pozor.

Během detoxu jím ráda jednoduchá nepřekombinovaná jídla, kdy si vychutnávám jednotlivé složky a nesnažím se je přebít spoustou různých dochucovadel. Proto mě baví prosté kombinace jako třeba tyhle šťouchané brambory s celerem ozdobené křupavou šalvějí opečenou na olivovém oleji...
...nebo dýňové curry z máslové dýně, cibule a kokosového mléka. Zda podávané trochu netradičně s bramborami.
Další, co mi chutná, jsou různé směsi na pánev wok nebo v mexickém stylu:

Rýže basmati, mražená směs mexické zeleniny a červené fazole. 
Vlasové rýžové nudle s asijskou zeleninou, černými houbami a uzeným tofu na woku. 
Čas od času si dám i nějaké sójové „maso“, ale ne každé na trhu mi chutná. Tady jsou nudličky z tmavého Goody Foody připraveného na woku jako čína se zeleninou a k tomu brambory. 
Když se mi nechce vařit, udělám si pomazánku nebo hummus na žitný šrotový chleba (doporučuju ho jemně opéct v troubě, není pak tam vlhký a nakyslý).
Tady je celerovo-mrkvová pomazánka s uzeným tofu. Velmi snadné: nastrouhám čerstvý celer a mrkev a smíchám s rozmixovaným uzeným tofu, trochou margarínu Provamel a dochutím solí, pepřem a pár kapkami citronové šťávy. Je to velice chutné a mělo to úspěch i ve formě jednohubek pro návštěvu. 
Po skončení detoxu jsem upekla veganské koláče s bílým mákem, abychom se hned neládovali klasickým pečivem. Těsto je kynuté z žitné chlebové mouky, vody, sušeného droždí, trochy cukru a sušeného sojového mléka. Náplň je mletý bílý mák povařený s vodou a sušeným sojovým mlékem, hnědým cukrem, skořicí, pomerančovou kůrou a kardamomem.
Dělala jsem je jen pro rodinu, takže jsem jejich vizuální podobu trochu odflákla. Až pak mě napadlo, že je asi budu fotit :-))
 
Koláče vydržely vláčné i třetí den. Dál už nevydržely, protože byly sežrány ;-p


Každého půl roku se dostanu do situace, kdy mě někdo staví do konfrontace a požaduje, abych tuhle svou praxi obhajovala, vysvětlovala a bránila se jeho předsudkům. Musím říct, že je mi to už velmi nepříjemné. To samé zažívá celá má rodina. Každý jsme dospělí, žijeme si vlastním životem, ale detox praktikujeme jako jedna parta. Často něco uvařím a dovezu to třeba bratrovi do práce, nebo on přiveze zase něco mně atd. Všichni to děláme proto, že nám to viditelně prospívá. Všichni do jednoho vidíme po skončení výsledky – úbytek kil, lepší pleť, zlepšení nebo vymizení akné, pružnější tělo, víc energie, méně se mastící vlasy, na jaře slabší průběh tzv. jarní únavy atd. Přesto do nás věčně někdo „šije“, ať už v soukromí nebo v práci.
Teď tomu nasadila korunu kamarádka mojí maminy. Znají se velmi dlouho, ona ví, že toto praktikujeme už dvacet let. A přesto má neustále pocit, že z pozice zdravotní sestry bude mamince kázat, jak si poškozuje zdraví a jak to není vhodné. A s těmito slovy před ní položí například taštičky z koupeného listového těsta s tou nejlevnější nutelou. Tato dáma sama je zářným příkladem, jak si dobrovolně huntovat tělo. Kouří jako fabrika, její strava se skládá z velké části z masa, vnitřností, bílého pečiva, knedlíků a podobných věcí. Zatímco naše mamina vypadá o 10-15 let mladší, než je, cholesterol, krevní tlak a všechny hodnoty má na jedničku, je štíhlá a z fleku by mohla předvádět módu pro zralé dámy.

Takže tak:-D