Jarní řasení

Jak jsem slíbila, je tu další hodnocení řasenek, které mě nějakým způsobem zaujaly.

Když je to jaro, sáhla jsem po výrazném obalu řasenky od Dermacolu. Jasně zelená první jarní travičky se prostě nedala přehlédnout.

Dermacol Nutri Lash Mascara

Řasenka slibuje vyživení řas a jejich optické prodloužení a pružnost. Dále tato řasenka údajně podporuje ukotvení řas a zabraňuje jejich vypadávání.

Kartáč, spíš než kartáček, tvořený pěti bublinkami mě docela vyděsil, ale rozhodla jsem se mu dát šanci. Prvních 6-8 dní byl ovšem problém někde jinde. Po vytažení z patrony byl kartáček obalený obrovským množstvím produktu a jen velmi špatně se mi dařilo ho otřít hrdlo patrony. Nakonec jsem musela přebytečný produkt z kartáčku setřít papírovým kapesníčkem, což mě netěší, protože to je plýtvání. Po těchto počátečních nesnázích už řasenka fungovala dobře. Neslepuje řasy, opravdu je zanechává pružné a ne nepříjemné tvrdé jako některé jiné řasenky. Řasy rovnoměrně potáhne tuší až ke konečkům a zachytí i maličké dorůstající řasy. Jediný problém nastává u vnějšího koutku, kam se takhle robustní kartáček prostě nedostane. Mohla jsem si vykroutit zápěstí, ale nic. Tedy další menší nepříjemnost.

Na druhou stranu musím říct, že se řasenka neobtiskává na spodní víčko, ani nedělá během dne šmouhy pod očima. Dokonce přežila i jemný deštík. Dobře se odličuje.

Nakonec mě čekalo překvapení. Za účelem recenze jsem si konečně pečlivě prostudovala popisek na webu Dermacolu a uvědomila si, že mi nějak záhadně přestaly padat řasy. Tedy toho jsem si všimla už před časem, ale teprve teď jsem si dala dohromady, že se to časově kryje s používáním této řasenky. Tak nevím, zda je to náhoda, nebo zda řasenka opravdu tak dobře funguje. Ostatně, to zjistím, až řasenku vypotřebuji. 

Shrnutí: Líbí se mi tuš jako taková, protože řasy opravdu zanechává pružné a nedělá z nich tuhé bodliny, krásně je potáhne a nerozmazává se. Zapracovala bych na kartáčku, aby se na něj ze začátku nechytalo tak velké množství tuše a zúžila bych jeho špičku, aby se dostal i k vnějším řasám.

Jako další jsem vyzkoušela dvě řasenky od korejské značky Missha

Missha Style 4D a 3D Mascara

4D (na fotce dole)

Tuhle jsem zkoušela jako první. Kartáček má zajímavý tvar – je úzký a štětinky jsou srovnané do tvaru čtverce. Na fotce to bohužel není vidět, musela bych mít aparát na makro focení

:-( Každopádně jsem ji chtěla vyzkoušet právě kvůli tomuto zajímavému kartáčku.

Řasenka má sušší konzistenci, což mě trochu zarazilo. Nanáší se poměrně dobře, jen je taková víc vosková. S kartáčkem se pracuje velmi dobře, nanáší tuš tam, kam má a nepatlá ji různě na kůži :-) Řasy potáhne rovnoměrnou tenkou vrstvou až ke špičkám.

Ovšem tahle řasenka není nic pro milovnice dramatického vzhledu. Vytváří opravdu jemný, spíš přirozený, vzhled. Krásně se s ní nalíčí spodní řasy. Nedělá šmouhy pod očima a nerozmazává se. 

Shrnutí: Tahle řasenka vám nedá nic, co už nemáte. Neprodlouží, nezhustí. Prostě jen zvýrazní vaše vlastní řasy. Pokud toužíte právě a jenom po tomhle, je to řasenka pro vás. Navíc se snadno odličuje a je za rozumnou cenu.

3D

Tahle řasenka má štětinky uspořádané do tvaru trojúhelníku. Chová se velmi podobně jako její sestra. Jen mám pocit, že řasy zvýrazní o něco silněji a složení nemá tak voskové.

Jinak jsou si obě dost podobné. 

Shrnutí: Kdybych si měla vybrat, asi bych zvolila variantu 3D.

To je pro tentokrát vše a já se vydávám na lov bezbarvé pečující řasenky, tzv. Kondicionéru na řasy. Všude mají různé gely, ale málokterý je opravdu vyživující a řasám něco „dá“. Navíc pro mě nepřichází v úvahu různé složky na podporu růstu. A protože mám určitý cenový limit, který nechci překročit, nebude to asi snadné. Nu, uvidíme.

Jak nezešílet z jarních trendů? Aneb leze na nás jaro.

Letos na jaře by se člověk při pohledu na fotky z módních přehlídek hnedle vylekal. Na člověka vybafnou bledé tváře s chorým zelenkavým pohledem, plastově oranžovou pusou přes celý obličej, nebo děsivě modrými stíny, o kterých jsme věřili, že je už dávno odnes čas. Odnes, jenže ony se vrátily oknem. Co si s tím počít a dá se v tom vůbec vyjít na ulici? Ale tak, při pohledu na některé dámy člověk zjistí, že vyjít se dá v čemkoli. Ovšem někdy platí, že s čím člověk zachází, tím také schází. Na to by si měly dát pozor hlavně dámy, které už mají do jarní květinky daleko a opravdu by mohly působit sešle.

Oranžové rty

Na přehlídkách a prezentacích se objevila zjevení bez makeupu, jejichž rty přímo řvaly matnou oranžovou a dost sugestivně mi připomínala oranžový plast, ze kterého bylo za dob mého dětství vyrobeno téměř vše. Kdo chce vypadat jako plastová kachnička do vany? 

Není to tedy nic, co by vypadalo přitažlivě. Ale pokud to vezmeme pouze jako inspiraci a nepoletíme do obchodu pro krycí matnou křiklavě oranžovou rtěnku, už to není taková hrůza.

Matná oranžová totiž málokomu sluší a na málokoho se hodí. Krycí oranžová vyžaduje dokonalou a jemně zářivou pleť (proto je lepší nepřehánět to s pudrem), minimální nalíčení očí (řasenka a jemná linka postačí) a bohužel taky vhodný typ. Opravdu signální oranžová sluší jen určitým typům bledých černovlásek nebo severských platinových blondýnek, a to ještě jen malému procentu z nich. Je to jako u všech nepřirozených barev na rty. Znáte někoho, kdo se narodil s oranžovými (hnědými, bronzovými, fuchsiovými...) rty? Já tedy ne. Možná tak na jiné planetě.

 

Proto raději sáhnu k jemným odstínům oranžové s lehkým leskem. Mandarinková bude slušet chladnějším typům, broskvová teplejším. Kompromisem je lososová, což je vlastně odstín smíchaný z oranžové a růžové. Ta podle intenzity sluší většině typů.

A pokud bych si přeci jen nevěděla rady, sáhla bych raději po barevném balzámu nebo lesku, než po klasické rtěnce. Přeci jen je to méně intenzivní forma.

P.S. A přimlouvám se za zrzky: necpěte nám tu krycí oranžovou. Vypadáme v ní jako jeden rezavý flek a navíc ještě zdůrazňuje pihy. A například já osobně odmítám vypadat jako kropenatá slepice, i když se velikonoce pomalu blíží ;-)

Modré oční stíny

A zase nám to na přehlídkových molech pořádně naložili. Některým modelkám pod nánosem šmolkově a denimově modrých stínů až klesala víčka :-(

Modré stíny přes celé horní víčku (nebo hůř, kolem celého oka) už dost dlouho platí jako značka špatného vkusu a levných holek. Do této kategorie se asi nikomu zrovna nechce.

Proto beru i tenhle trend spíš jako doporučení a inspiraci. 

Modrá může být v jarním líčení zastoupena třeba tekutou linkou na horním víčku nebo jemnější linkou kajalovou či obyčejnou tužkovou :-) Já osobně k tomu přidávám černou nebo šedou linku mezi spodní řasy, abych neměla modrou barvu kolem celého oka. Na mých modrých očích to vypadá dost divné. Působí to pak jako rozostřené, máznuté oči. Takový lehce mimózní až feťácký pohled :-pp

Modré stíny je lepší používat s mírou, Buď na horní pohyblivé víčko v kombinaci s neutrální šedou do ohybu, která modrou ohraničí, aby nepůsobila jako monokl. Nebo do vnějšího koutku v kombinaci s tělovou nebo třeba lehounce zlatavou či narůžovělou na celém pohyblivém víčku.

Vyhnula bych se použití modrých stínů (i v různých intenzitách) na celé líčení a kolem celého oka. Opět to působí levně, asi jako pouliční pracovnice po boji s konkurencí ;-)

Zde musím závistivě poznamenat, že černooké tmavovlásky tu opět mají výhodu. Na světlých očích nevypadá modrá zdaleka tak dobře :-(

Pastelové barvičky

K jaru patří jemné odstíny kvetoucích krokusů a šťavnatých prvních výhonků. Proto se každý rok vrací i v líčení. Bohužel jsou to svou povahou barvičky chladné a tak většinou nesluším teplým barevným typům. Zato taková švédská blondýnka v nich vypadá jako jarní víla, co právě vyskočila z kalichu nějakého jarního květu. 

I s pastelkami je třeba zacházet opatrně. Celé oko natřené na odstín lila nevypadá úplně přitažlivě. Spíš to vyvolává asociaci na souchotiny nebo minimálně jarní alergii.

V rámci jednoho líčení je možné jednotlivé pastelky kombinovat a vytvořit tak prolínající se duhu. Například zelenkavá na pohyblivé víčko, jemně žlutá do vnitřního koutku a lososová nebo lehounce oranžová do vnějšího. To vše pěkně rozetřít, aby nebyly viditelné přechody. Tenhle styl snese i světlý hřejivý typ slečny nebo paní :-)

I u jemných pastelových odstínů je dobré dodržovat pravidlo intenzity líčení – tedy buď výrazné oči nebo výrazné rty. K duhovému líčení očí postačí jemný lesk na rty.

S trendy v líčení to je jako se vším, co se týče módy. Lepší je vzít si z nich to, co nám sluší a trochu ubrat na intenzitě, než všechno kopírovat do puntíku a riskovat, že budu vypadat jako klaun na cestě do nedaleké školky.

Pohled zpět pro ortodoxní Lusháky

Pro ty, kteří během celého roku vyměňují a shání limitované výrobky Lush nehledě na roční období, je tu ještě ohlédnutí za zimní kolekcí. 

Melting Snowman

Tohohle rozbředlého panáčka už jsem měla, když světlo světa spatřil poprvé, tehdy ještě se zázvorovým nosem. Loni mě odradila jeho inovace v podobě poněkud kafrového „zápachu“. Ale letos jsem neodolala, protože byl příliš roztomilý. Svou roli hrála taky jeho mrkvičenka, která byla vyrobena z velikonoční bublinkové mrkve. 

Sněhuláček se rozpouštěl pomaloučku polehoučku a než to měl za sebou, byla jsem totálně zfetovaná. Skořice, hřebíček, pomeranč, limeta a k tomu kakaové a bambucké máslo a čokoládové knoflíky...učiněná vánoční pochoutka. Pořádně mě v lednovém mrazu rozehřála, až se mi z vany nechtělo. Tělo jsem měla promazané a provoněné jako z nějakých orientálních lázní. A koupelna voněla ještě dva dny. 

Shrnutí: Pořádná dávka orientálních koření, takže pozor. Pokud je u vás doma někdo nemusí, mohli byste dopadnout jako já („Co to tady smrdí? To je jak mast na beďary“).

(Vysvětlení: kdysi jsem měla hřebíčkovou mastičku na akné od Shahnaz Husain).

Star light Star bright

Když jsem ucítila tu vůni, prostě jsem tuhle rozpustilou hvězdu musela mít. Nehledě na to, že mi třpytky v koupeli většinou dost vadí. Ta vůně mi totiž připomíná anglické bonbony Sherbet Lemons, neboli špatně přeložené heslo do Brumbálovy pracovny (nikoli citronová zmrzlina, ale právě tyhle cucavky). 

Nedívala jsem se na složení, ale tu vůni mívá většinou na svědomí aroma olejíku Litsea Cubeba.

Pro první koupel jsem uloupla jen dva cípy téhle stříbrné hvězdičky a dobře jsem udělala. Dlouho trvalo, než se v koupeli rozpustily a voda byla mastná až až. Stačilo by mi i méně.

Koupel mě tedy náležitě promazala a zfetovala mojí oblíbenou vůní. Ale třpytky byly opravdu všude. Na svých černých nehtech jsem najednou měla stříbrné rojení, vanu jsem vyplachovala několik minut a už několik dní mám třpytky na ručníku, na županu, na ložním prádle, na oblečení...prostě všude. To je holt následek toho, že jsem z vany vylezla jako opravdová hvězda :-)) Vypadala jsem trošku jako ti stříbrní tanečníci v alobalu ze slavnostní zakončení olympiády :-))

Shrnutí: Ten stříbrný sajrajt bych si odpustila. Přeci jen Ace Frehley není můj oblíbený kytarista. Ale ta vůně!

Zlaté Fun

Musela jsem ho mít kvůli té nádherné vůni. Třpyt jsem opět byla ochotna vydržet. Těšila jsem se na vanu plnou nádherně vanilkové pěny. Ale ouha. Pěny bylo nezvykle málo a rychle splaskla. 

Na vlasy si s těmihle barevnými modelínami netroufám, protože mám poslední dobou dost rozdivočenou vlasovou pokožku. A do sprchy radši taky ne. Už se vidím, jak honím kousíček modelíny po vaně a snažím se zabránit jeho uprchnutí do výlevky :-))

Z vanilkové koupele jsem vylezla docela vysušená a zklamaná z toho, že vůně ani pěna moc dlouho nevydržely.

Shrnutí: No dobře, tak jsem to aspoň zkusila.

Luxury Lush Pud

Jedná se o tradiční koupelovou bombu Twilight, ovšem ve vánočním podání. Miluju levanduli a Twilight jsem dosud nezkoušela (ostuda, já vím). Takže jsem si tenhle zvláštně kropenatý pudink musela přihodit do košíku taky. 

Ve vaně rozpoutal psychedelický tanec pastelových skvrn. Trochu to připomínalo obraz nějakého šíleného malíře. Nakonec se vana proměnila v temně fialovou koupel, ve které jsem si připadala jako pořádně ospalá upírka. Levandule dělá svoje.

Shrnutí: Oproti sprchové gelu Twilight, se kterým jsem už měla tu čest, se mi zdála vůně balistiku méně nasládlá a trochu těžší. Z vany jsem se vypotácela docela omámená a přesunula se rovnou pod deku. Tuhle bombu by měli přejmenovat na Sněhurku, spala jsem po ní jako po kouzelném jablku.

 Tak a teď už se těším na jarní vonění :-D

Misshkování

Od otevření pražského obchodu Missha jsem se stačila pomaloučku polehoučku zásobit. Jak jsem s produkty zakoupenými v ČR spokojena?

Natural Cleansing Puff with White Clay

Přírodní konjaková houbička s bílým jílem

Tahle legrácka mě tak zaujala, že jsem si ji musela koupit. Jedná se o houbičkou určenou na mytí obličeje. Jemně masíruje, šetrně odstraňuje odumřelé buňky a omezuje výskyt mikroorganismů na pleti. Je „napuštěná“ 10% bílého jílu, takže pomáhá odstraňovat přebytečný maz z povrchu pleti.

Houbička se doporučuje použít k mytí obličeje jak samostatně, tak s jakýmkoli mycím gelem nebo krémem. Po každém použití je třeba ji důkladně propláchnout, vyždímat a pověsit na místo, kde není příliš suchý vzduch. Pověšením se zabrání efektu smradlavého ručníku ;-) Účinné látky v houbičce vydrží asi 2-3 měsíce pravidelného používání.

Když jsem si ji přinesla domů zabalenou, překvapilo mě, že byla po rozbalení navlhčená. Ale pak jsem si samozřejmě přečetla poučku, že se nesmí nikdy nechat úplně vyschnout. Houbička nijak výrazně nevoní a působí prostě jako mořská houba na mytí. Hned po prvním mytí jsem ovšem poznala rozdíl. Nejdřív jsem si obličej umyla svým obvyklým mycím gelem a pak ještě promasírovala houbičkou a pleť opláchla. Okamžitě jsem měla hladkou důkladně vyčištěnou pleť, která čistotou skoro „vrzala“ :-) Teď už houbičku používám rovnou s mycím gelem – navlhčím houbičku i pleť, na pleť nanesu malé množství mycího gelu a pak pěkně napěním a masíruju houbičkou.

Shrnutí: Po třech týdnech používání ráno i večer musím konstatovat, že i když se mi původně zdála jako zbytečnost, změnila jsem názor. Pleť je čistší a hladší, velmi se omezil výskyt pupínků a černých teček. Příště ze zvědavosti zkusím tu s černým jílem. Ta je určena na aknózní a mastnější pleť.

Super Aqua Perfect Cleansing Tissue

Hydratační odličovací ubrousky

Další z produktů, které mě velmi zaujaly. 40 jemných hydratačních ubrousků, které příjemně voní a pleť okamžitě osvěží. Po dlouhém dni, kdy se dopotácím domů unavená a s ulepeným pocitem na obličeji, jsou tyhle ubrousky požehnáním. Vážně mě překvapilo, jak moc mě osvěžily a jak dobře odlíčily makeup. Pleť zůstala čistá a znatelně hydratovaná. Navíc jsem měla až do rána pleť jakoby hladší a víc provlhčenou.

 

Shrnutí: Zatím jsou to první odličovací ubrousky, které jsem od téhle značky zkoušela a jsem nadšená. Zdají se mi stejně dobré jako moje obvyklé heřmánkové od Yves Rocher z řady Calmille, nebo ještě o ždibíček lepší :-)

Plátýnkové masky

Od své první návštěvy pražského obchodu Missha v pasáži Alfa na Václaváku jsem si stačila udělat slušnou zásobu těchhle masek. Maska s aloe, se zeleným čajem, s tea tree výtažkem, s granátovým jablkem, s kyselinou hyaluronovou, s kolagenem, s kaviárem, s medem....Většina z nich se ani nedočkala focení :-)) Všechny, které jsem až do teď vyzkoušela, mají jedno společné, mou spokojenost. 

Člověk si umyje obličej, dočistí tonizační vodou a pak si na obličej pečlivě rozloží tenhle látkový ksicht. 10-15 minut děsí okolí v poloze a podobě mumie a pak se ze staré vykopávky vyloupne krasavice. No vážně, vyzkoušeno i na mé matce :-p

Po sejmutí masky stačí do pleti vmasírovat vše, co zůstalo na jejím povrchu a po 10-15 minutách nanést svůj obvyklý noční krém.

Každou masku jsem po prvním použití pečlivě složila a uzavřela do igelitového sáčku. Takhle mi vystačila ještě na jedno až dvě další použití. Při posledním použití jsem si zmuchlanou maskou ještě natřela krk, ať si nemyslí, že na něj zapomínám. Protože jsem nechtěla riskovat vyschnutí masky, udělala jsem si z každé jakousi kůru, kdy jsem ji použila dva nebo tři po sobě jdoucí večery. Nicméně, pokud maska přeci jen trošku proschne, je možné ji na obličeji postříkat mlhou minerální vody ve spreji, aby se zbývající účinné látky ještě uvolnily.

Shrnutí: Mám novou zábavu, dělat ze sebe mumii. Protože tahle legrace za to stojí. Po každé masce jsem měla mnohem hladší, hydratovanější a jakoby čistší pleť a po každé z nich se asi na týden výrazně omezil, nebo dokonce vymizel, výskyt aknózních projevů.

Kromě takovýchto „blbostiček“ na péči o pleť jsem se rozhodla zkoušet ještě další produkty, které jsou na našem trhu trošku raritami.

Jako první přišel na řadu:

Magic Eyechange

Tedy Kouzelný roztok na proměnu sypkých očních stínů v tekutou linku.

Pro člověka jako já, který je fanatickým sběratelem minerálních stínů, je to učiněné požehnání. Stačí na čistou vizážistickou paletku nebo klidně jen na hřbet ruky kápnout tuhle vodičku, přidat štěteček obalený práškovými stíny a zamíchat. A okamžitě můžete malovat linku. Je třeba pracovat rychle, protože roztok rychle zasychá. Intenzitu barvy si můžete regulovat tím, jak hustou „kašičku“ si namícháte. 

Linka se mi kreslila dobře, nebyla přerušovaná a hlavně (!) držela. Žádné drolení nebo olupování během dne. Nic ze mě neopadávalo a přitom jsem linku večer snadno odlíčila obyčejným odličovačem.

Shrnutí: Protože mám spoustu tmavých minerálních stínů, které se na denní nošení moc nehodí, je tahle magická lahvička přesně to, co jsem potřebovala. Takže už nějakou dobu míchám jako divá a věčně jsem různě zlinkovaná :-)

The Style Mono Touch Shadow (Cream)

Pudrovo-krémové oční mono stíny

Tyhle stíny jsem koupila pro maminku, která takovéhle odstíny používá k rozjasnění vnitřních koutků a doprostřed horního víčka. Na fotce je krásně vidět, jak jsem je rozmázla :-)

Jsou opravdu krémové, ale na víčku se neusazují do záhybů tolik, jako klasické mastné stíny.

Shrnutí: Tahle barvička baletních střevíčků obsahuje hojné množství stříbřitých třpytek, takže se hodí spíš na večerní líčení. Několikrát jsem maminku potkala s líčením á la víla Zvonilka – třpytivý prášek všude :-)) Takže opatrně.

P.S. I když by se to podle fotky mohlo zdát, žádné míchání s kouzelným roztokem nepotřebují, krémové jsou tak akorát ;-)

To by bylo pro začátek všechno. Recenze dvou Mišáckých řasenek bude součástí řasenkového blogu, který chystám.

Vysátá do krásy

Tentokrát se s vámi podělím o proceduru, kterou jsem si naordinovala v rámci jarního návratu do kondice.

Už delší dobu jsem si připadala unavená a moje křivky si začaly záhadným způsobem nárokovat poněkud víc prostoru. A protože nesnáším, když je mi těsné oblečení a když si připadám odulá a zatuhlá a vůbec tak nějak vygaučovaná, naordinovala jsem si lymfatickou drenáž ve svém oblíbeném salonu.

Tuhle kůru jsem absolvovala už před několika lety a výsledky mě doslova nadchly. Celkově jsem zeštíhlela (a to i v obličeji), byla jsem ohebnější (což jsem poznala hned při pravidelném cvičení jogy) a poprvé v životě jsem byla se svým tělem spokojená.

Opět jsem se tedy objednala na přístrojovou lymfodrenáž mučícím přístrojem jménem Starvac a následný zahřívací zábal.

Celá kůra slibuje následující výsledky:

odbourá podkožní tuk

zmírní celulitidu

zeštíhlí nejen ošetřované partie, ale celého člověka

zpevňuje ošetřované partie

zlepšuje činnost lymfatického systému a povzbuzuje tok lymfy

díky tomu se z těla odvádí škodlivé látky a tělo se pročišťuje.

Když člověk do salonu přijde vyzbrojen pěkný prádélkem a co nejmenšími kalhotkami typu niťka mezi půlkami, je to z počátku trochu zvláštní pocit. (Zvlášť pro někoho jako já, kdo považuje za vrchol sebeodhalování krátký rukáv). Ale časem se to poddá, je to trochu jako chodit k doktorovi.

Kosmetička vám nejprve hlavicí s pod tlakem povzbudí lymfatické uzliny. Tedy jakýmsi maličkým vysavačem vám nasaje kůži tam, kde se pod ní skrývají dotyčné žlázy (na krku, v tříslech atd.) Pak si na vás vezme štětku a pěkně vás natře zahřívacím krémem. Na výběr bývá buď skořicový nebo chilli, já jako starý mazák už dávám chilli :-p Načež začne ta správná legrace. Na řadu totiž přichází větší hlavice, která vám bude pěkně nasávat ty vaše zpropadené polštářky, muffin topy a madla lásky a pořádně vás vyžehlí. No, nejdřív si připadáte trošku jakoby vás valchovaly. Dámy v salonu musí mít z té práce už docela pěkně bicepsy :-)) To samé se pak opakuje v leže na břiše. Když má člověk zvalchované celé tělo (nebo zvolené partie), vypadá jako právě uvařená langusta.

Načež celou tu langustu ještě jednou pěkně promáznou a pevně zabalí do fólie, aby se uležela a byla z ní chutná šťabajzna. Můžu vám říct, že být naložena v chilli není zrovna žůžo. Už vím, jak se cítí kuřecí stehýnka. Ale protože moje stehýnka byla spíš vepřová, nechala jsem si to pálení líbit. Vždyť je to pro dobrou věc :-)

Po půl hodince vás rozbalí, vy ze sebe setřete zbytky krému a můžete se odebrat domů. Když jsem na tyhle kůry chodila, bylo venku většinou pod nulou, ale mně ještě dvě hodiny po zákroku zima nebyla. Spíš naopak. Ale to je dobře, papričky pracují ještě přes čas.

Při první kůře před několika lety jsem absolvovala 11 zákroků, teď mi stačilo 5. Chodí se 2x až 3x týdně a během celého procesu je třeba dodržovat pár zásad. V den zákroku nepít kávu, protože ledviny a ostatní orgány mají dost práce i bez toho. Naopak pít hodně vody, aby se všechen ten nežádoucí materiál pěkně odplavoval. A jíst lehce, abychom si nesabotovali výsledky.

Člověk může být unavenější než jindy a je možné, že má potřebu chodit dřív spát. To je v pořádku, tělo maká a ti permoníci z vaší úklidové čety si potřebují po tvrdé práci pořádně dáchnout.

I tentokrát se výsledky dostavily. Po dvou zákrocích mi už byly kalhoty pohodlnější a na konci mé kůry mi už dokonce trochu plandají :-)

Co na sobě může člověk během celého procesu pozorovat?

U každého je to jiné. Příznaky se můžou podobat klasické detoxikační kůře. Takže silnější a zapáchající pocení, akné a mastnější pleť, silně zapáchají výměšky...prostě čištění všemi směry.

Pokud máte citlivější pleť, můžou se vyskytnou modřinky. Mně například vždycky po zákroku problematická místa trochu „otečou“, takže mi chvilku trvalo, než jsem pochopila, že je to mírné zhmoždění tkáně a nemám plašit, že z toho tloustnu :-))

Po absolvování první kůry jsem měla poprvé v životě ploché bříško, hodně mi zeštíhlel obličej a prsty (začaly mi padat prstýnky), zjistila jsem, že mám klíční a pánevní kosti (jé, hele) a zažila jsem první léto, kdy mi bylo v mém těle dobře. Kolem boků jsem zeštíhlela asi o 3-4cm a kolem každého stehna asi o 3cm. To bylo po těch 11 kůrách.

Teď jsem se vrátila do své původní kondice, z čehož mám velkou radost :-D

Někdy se doporučuje chodit na tzv. udržovací zákroky jednou za měsíc. Dodržovala jsem to asi rok. Pak mi kosmetička jemně naznačila, že hlavice už na mě nemá co nasávat :-)) Nojo, když něco dělám, dělám to pořádně. Tak jsem si dala oddech.

Ne, že bych byla tak hubená, ale mám atletickou postavu a silnou kostru, takže ze mě čouhají kosti dřív, než z normální ženské :-p

Jestli bych přístrojovou lymfodrenáž doporučila?

Vzhledem k tomu, že nesnáším tělesný kontakt, tak určitě. Takhle na mě šmatá přístroj a to mi nevadí.

Jestli to bolí?

Trošku. Asi jako řádná sportovní masáž.

Jestli to pálí?

Ano, ale dá se to v pohodě vydržet.

Jestli to k něčemu je?

No jasně! Proto jsem do toho šla znovu.

Jestli si to někdo musí odpustit?

Ano. Těhotné, ženy právě menstruující, náchylné na metličky a křečové žíly, dámy s vysokým tlakem, srdečními problémy, špatnou srážlivostí krve....A to je jen to, na co jsem si vzpomněla. Určitě se informujte přímo v salonu!

P.S. Pokud chcete vidět, jak celý proces vypadá, na webu pražského salonu Korunka najdete video.

(Samozřejmě ne se mnou :-p )

P.S. S. Rozhodně se nejedná o dietu a nezbaví vás to mnoha kil na víc. To už je jen na vás ;-)

Velké vlasové tajemství

Spousta lidí se mě v reálném životě i ve virtuálním světě internetu ptá na moje vlasy. Jak se takové vlasy myjí, jak se upravují a hlavně, co dělám, že mi narostly tak dlouhé. Proto jsem se rozhodla věnovat tomuto tématu samostatný článek.

Tak tedy, moje vlasy jsou komplet přírodní a naprosto normální. Barva i textura jsou mým vlasům naprosto vlastní. A jinak jsou moje vlasy nudně normální – rovné, normálně husté, normálně nemastné/nesuché... Je to asi jedna z mála věcí, co je na mně normální :-))

No dobře, tak ta délka ne. Ale před nějakými 100-150 lety by i ta délka byla mnohem běžnější než v současnosti, kdy vládnou ohryzané a protenčené pestrobarevné vlasy vytužené do různých kokrhelů :-p

Vlasy nechávám růst asi od 12-13 let. Až do začátku dospělosti jsem sem tam zašla ke kadeřnici, ale teď už se léta o své vlasy starám sama. 

Jak jsem tedy dosáhla tak dlouhých vlasů? Jednoduše, prostě je nestříhám. Ano, je to tak jednoduché. Když vezmeme v úvahu, že lidský vlas roste v průměru 1-1,5cm za měsíc, nedává smysl chodit co 6 týdnů do kadeřnictví a nechávat si ostříhat veškerý vlasový přírůstek. A mnohdy i o kus víc, však víme, jak kadeřníci a kadeřnice rádi stříhají ;-)

Já tedy nestříhám, ale „zarovnávám“. Aby vlasy nebyly každý vlas jiná ves a abych odstranila namáhané konce. Vlasy toho totiž zakusí hodně. Dennodenní otírání o oblečení, přiskřípávání pod popruhy tašek a batohů, mytí a sušení, česání a motání účesů, škrcení gumičkami a skřípání sponkami, válení v posteli (pokud nejste princezna na hrášku a nemáte hedvábný polštář).

Jednou za pár měsíců si vlasy prohlédnu v zrcadle a zarovnám o nějaké 2 cm. To je vše, veškeré kadeřnické umění, které moje vlasy potřebují. A zvládne to klidně pověřená osoba z mé domácnosti :-)

Druhá věc, která je důležitá, je šetrné zacházení. Kdysi někdo řekl, že k vlasům je třeba se chovat jako ke vzácné květině. A je to tak. Žádné žehlení, fénování horkým vzduchem, tupírování, tužení, natáčení, barvení a odbarvování...Vždycky mi to připadalo, jako když zahradník záměrně dupe po vlastním záhonu a myslí si, jak mu to krásně pokvete. Nepokvete, pochcípá.

Třetí věcí, ke které jsem dospěla, je používání šetrných produktů. Když jsem ještě chodila ke kadeřnici, používala jsem různé šampony a kondicionéry od velkých věhlasných značek. Za ty chemické koktejly plné silikonů jsem vyházela dost peněz. A vlasy se dvojily a trojily a lámaly a já je obviňovala, že nerostou. Ale rostly. Jenže silikony je postupně obalovaly dalšími vrstvami plastového kabátku, až se na povrchu vytvořilo jakési brčko, které vlas totálně udusilo. Jen si zkuste dát na hlavu igeliťák, jak se vám bude pěkně dýchat :-)) Tohle brčko bylo tuhé a zdaleka ne tak pružné jako samotný vlas, takže ten se nakonec zlomil.

Když jsem se na věhlasné chemické koktejly vykašlala a začala používat naprosto neznámé popelky krčící se v drogerii někde v rohu, najednou vlasy „rostly“. Teď už léta používám produkty Balea z drogerií DM. Vybírám si pouze ty bez obsahu silikonů, moje mantra je Óne silikóne. Střídám od téhle značky různé šampony a kondicionéry, ale většinou jsou to produkty na normální vlasy, případně na časté použití. K tomu sem tam prostřídám výživnější kondicionér. Na konečky po každém mytí nanesu stopové prvky olejíku a je hotovo. Vlasy myju jednou za 4-5 dní, protože nechodím ani boxovat, ani se neválím někde na pískovišti a mám štěstí, že se mi vlasy příliš nemastí. Není třeba mýt, co není špinavé :-)

Čtvrtá, a poslední, věc, která je pro mé vlasy přínosná, jsou domácí zábaly. Míchám je podle nálady, někdy častěji, někdy méně, jak se mně a mým vlasům zachce. Přidávám do nich med, jogurt, žloutek, olivový nebo kokosový olej, sem tam se přinutím věnovat celé odpoledne zábalu z kouzelné indické bylinky cassia (ano, tzv. nepravá nebo bezbarvá henna). Nemůžu ale říct, že bych se péči o vlasy věnovala nějak vášnivě nebo systematicky. Většinou je prostě jen nechávám žít :-) A podle všeho to vypadá, že se jim to líbí. A ony se pak líbí mému okolí.

Takže jak to dělám, že mám tak dlouhé vlasy? Nechávám je žít :-) To je celé kouzlo.

Lednové mlsání

V lednu mívám povánoční kocovinu ze všeho svátečního mlsání a jen horko těžko najíždím na zdravější režim všedních dní. Sladké pečivo a různé prefabrikované sladkosti, které moje tělo vyloženě nesnáší, se tedy snažím vyměnit za méně škodlivé mlsání.

Jak mi to jde či nejde, posuďte sami ;-)

 

První, a největší, položka jasně naznačuje, že nejsem žádný svatoušek. Ale copak můžu za to, že jsem k vánocům dostala největší balení mých milovaných Maltesers, jaké je v ČR k sehnání? Maltesers patří k mým londýnským výletům a pravidelně se jimi doslova přejím v letadle cestou zpět. Jenže teď je tady prodává síť prodejen Candy Store a to znamená jasné ohrožení mého novoročního předsevzetí :-))

Druhý pokus o zdravější mlsání je už trošku lepší, vysokoprocentní čokoláda Lindt s mým milovaným chilli, které jsem schopná nasypat i na zmrzlinu, a taky s mořskou solí.

Když mě honí mlsná a já se nechci nechat chytit, často mě zachrání ninžové v podobě japonských černých žvýkaček. Ty miluju a považuju za jedny z nejlepších žvýkaček obecně. Jsou větrové, dlouho vydrží, nedrolí se a nejsou tvrdé. Jen škoda, že se tak špatně shánějí :-(

A protože moje pleť nemá všechno to mlsání ráda, snažím se ji uchlácholit cucavými vitamíny. Zinek s vitamínem C od značky Maxi Vita na to funguje perfektně. Díky tomu, že se vstřebává přímo v ústech, má na mě lepší účinek. Aknózní projevy, kterými za mlsání prefabrikovaných sladkostí často platím, se drží zpátky. Když si stravu hlídám víc, daří se mi s pomocí těchto vitamínů dosáhnout téměř čisté pleti bez různých pupenců a velkých pórů. U žádného jiného doplňku stravy se zinkem jsem zatím tak výrazný účinek nezaznamenala.

A nakonec si musí pochutnat i můj nos. A proto teď v zimě pálím Yankee vosky s vůní koření a červeného ovoce. K vánocům jsem dostala zásobu vosků s vůní Vanilla Chai, které voní úplně jako indický čaj masala (masala tea/chai). A ten si ráda vařím sama a často si ho dám i v indické restauraci.

Tak a teď si jdu pěkně vzorně uvařit ovesnou kaši a slibuju, že dneska se na ty Maltesers ani nepodívám.