Bledé tváře

Poslední dobou se stále častěji setkávám s půvabnými bledulkami a jejich dilematem ohledně tvářenek. Proto jsem se rozhodla vrátit k bledému tématu a pokusím se odpovědět na otázku: Tvářenku ano, či ne? A když ano, tak tedy jakou?

Nejdřív je třeba říct, že není bledá jako bledá. Lépe řečeno, všechny bledé květiny nejsou bledé stejně. I u velmi světlé pleti stále platí rozdělení na chladný a teplý podtón.

Je-li pleť do růžova, nesluší jí nažloutlé makeupy, zlatavé oční stíny, ani oranžová rtěnka.

Je-li pleť do žluta, nesedne jí narůžovělý tón makeupu, modré oční stíny, ani fuchsiová rtěnka.

V opačných barevných tónech, než je naše pleť, vypadáme nemocně, strhaně, staře a vůbec tak nějak „použitě“. Už jsem tu zmiňovala, že já osobně vypadám v teplých tónech, které mi tolik „odbornic“ přisuzuje kvůli zrzavým vlasům, jako pouliční pracovnice ve výslužbě.

Když už víme, jaký nádech má naše pleť, musíme se rozhodnout, jestli tvářenku vůbec chceme.

Existují bledulky, jejichž pleť je bílá jako stěna, ale tvářičky mají jako růžová poupátka. A k tomu sklon k červenání. Taková slečna si asi řekne: k čemu tvářenku, když už mám tváře růžové až dost? A má pravdu.

Tvářenka není povinnost.

Stejně tak by si ji měly dvakrát rozmyslet dívky a dámy s obličejem posetým pihami. Čím výraznější pihy, tím větší nebezpečí, že tvářenka už bude na obličeji jaksi navíc. A pokud si taková slečna (jako třeba já) dá narůžovělou tvářenku, bude vypadat, že usnula na sluníčku. Tam už jsem byla a tuhle chybu opakovat nemíním. Růžové fleky na mých pihovatých tvářích budou prostě vždycky vypadat jako spáleniny nebo alergická reakce.

Proto klasické tvářenky nepoužívám. Díky pihám nikomu nepřipadám jako průhledný věchýtek na omdlení. Na tvářích mám prostě vlastní vrozenou, i když trochu tečkovanou, tvářenku :-p

Pokud tvářenku nepotřebujete, stačí se zaměřit na jemné konturování obličeje. K tomu stačí kompaktní pudr, který je o dva odstíny tmavší než vaše pleť. Konturování zvýrazní tvar obličeje a naruší jednolitou bledost, která má tendenci vypadat poněkud ploše. Hlavně na fotografiích.

Jen pozor na příliš tmavý odstín pudru.

A ještě poznámka, jen ne bronzer. Velká většina bronzerů je prostě pro bleduli příliš tmavá a bude s nimi vypadat jako šmudla. Hnědých pruhů na obličeji se asi dočkala každá z nás, která se někdy nechala více či méně profesionálně nalíčit. Formulka: “Tak a teď vám dodáme trochu barvičku“, je heslo pro okamžitý úprk. Být přirozeně bledá není nic špatného. Jen to teď zrovna není moderní. No a? ;-)

Tak a teď k těm tvářenkám.

Jednoduchá pomůcka je asi jasná, vybírat tvářenku podle podtónu pleti. Na chladný chladnou, na teplý teplou. (Ale ne na zelený zelenou, prosím). 

Teplému tónu pleti bude slušet tvářenka jemně meruňková až broskvová (ale ta by někdy mohla být až příliš výrazně do oranžova).

Chladnému bude slušet barva šípkové růže. Pozor na fuchsiové tóny, ty už jsou moc intenzivní a navíc často působí nepřirozeně.

Sehnat světlou tvářenku není snadné, to je bohužel fakt. Na druhou stranu my bledule dokážeme ocenit málo barvící tvářenky, které by jiné dámy označily za šunt. Když přejedete po pudru prstem a zůstane vám na něm jen lehounký nádech barvy, je to naopak dobře. Bledulkám totiž svědčí opravdu jen nádech barvy. Ne barevná kola přes celé tváře. Takže když tvářenka moc nebarví, bledule ji využije :-)

Mám takové asi tři. Kupovala jsem je právě proto, že barvily maličko. A používám je, když mám výrazně tmavou rtěnku, abych ten kontrast trošku vyvážila.

Ale jinak jsem bez tvářenky docela spokojená :-)

Na druhou stranu být bezpihatá (což by mi ale vůbec nevadilo), asi bych taky nesnášela otázku: slečno, je vám dobře?

Takhle slýchám jenom: slečno, nemračte se.

Já se nemračím, s tím ksichtem jsem se narodila :-p